Tutu svou představu suverénně prezentuje našim občanům pomocí sdělovacích prostředků a to i přes to, že je migrace a ideologie multikulturalismu plánem Evropské unie, se kterou je pan premiér velice dobře spjatý a od které čerpá stamilionové dotace pro své firmy. Migraci a EU totiž nejde rozdělit, jelikož to jsou spojené nádoby. Zamezení migrace do České republiky půjde pouze za předpokladu ukončení diktátu Bruselu, které docílíme vypsáním referenda o vystoupení ČR z EU, aby si občané sami rozhodli, zda chtějí být za těchto podmínek i nadále součástí tohoto neomarxistického a přebyrokratizovaného spolku prosazujícího ideologii multikulturalismu. Toto ale premiér Babiš odmítá, jelikož si on sám nedokáže své podnikání bez EU představit.

Český občan ale není hloupý, a ten kdo sleduje vývoj na naší domácí politické scéně ohledně nelegální migrace do Evropy, si udělá sám obrázek o tom, jak premiér Andrej Babiš, coby lídr hnutí ANO mění své názory tak, aby občané slyšeli to, co si sami přejí, a tím si zlepšil kredit svůj a hnutí ANO.

Na sklonku měsíce srpna si naplánoval předseda vlády Andrej Babiš pracovní cestu do Itálie a na Maltu. Hlavním tématem pracovní cesty bylo jeho představení boje s nelegální migrací a ochrana státních hranic, v rámci kterého chce dávat rady, jak by měla Evropská unie postupovat. V Itálii jednal s italským premiérem Giuseppem Contem a v Římě navštívil velitelství námořních sil Evropské unie ve Středozemním moři (EUNAVFOR MED Sophia), kde pracují i čeští vojáci. Na Maltě jednal s předsedou maltské vlády Josephem Muscatem. Situace ohledně nelegálního přílivu imigrantů dostala jiný rozměr tehdy, když Itálie začala bránit své námořní hranice a tvrdý postup italského ministra vnitra Mattea Salviniho, který neumožnil lodím s imigranty, aby se vylodily u italských břehů. Andrej Babiš po příletu do vlasti v rámci tiskových prohlášení do médií zdůrazňoval, jak byla tato návštěva pro řešení migrační krize pro celou EU velmi přínosná. Uvedl také, že se dozvěděl mnoho zajímavých informací, např. jak je tento byznys nelegálního transportu imigrantů do Evropy vysoce výnosný pro pašerácké mafie. To ale není nic nového pod sluncem a pašeráci ve Středozemním moři profitují již stovky let. Babiš se chlubí tím, že nabídnul pro EU řešení, přirovnáváno jako Babišův: „Marshallův plán pro Afriku“, který by zamezil přílivu nelegálních imigrantů do Evropy. Nástrojem jeho naplnění by měla být vysoká finanční pomoc státům jako je Maroko, Alžírsko, Egypt a Libye. Tyto státy by protislužbou posílily své hranice a tím zamezily nebo alespoň výrazně snížily přesuny imigrantů do Evropy. To opět ale není nic nového pod sluncem. Státy jako Itálie a Španělsko se o takové dohody snaží dlouhodobě, ale převážně z afrických států je malá vůle po dohodě.

Babiš ve svém spasitelském úsilí o záchranu EU pokračuje a v nejbližší době chce své vize představit německé kancléřce Angele Merkelové na schůzce v Berlíně. Sám Babiš o sobě tvrdí, že je dobrý manažer – to ať si posoudí každý sám, ale tato jeho jednání a návrhy na záchranu Evropské unie jsou jenom marketingový tah, jak sebe a své hnutí ANO zviditelnit před nadcházejícími komunálními volbami. Andreji Babišovi bychom doporučili, ať se angažuje tam, kde je to potřeba. Jako premiér naší země by se měl prioritně starat o blaho a spokojenost našich občanů – což viditelně nedělá.

Občané ale nejsou hloupí a nemají krátkou paměť. Jediné naše hnutí SPD hned od svého založení tvrdě odmítá přijímání imigrantů do Evropy a jako jediné se hlásilo a podporovalo nastolenou politiku Viktora Orbána v Maďarsku. Vstupem do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR prezentované silou 22 poslanců poskytuje občanům pojistku, že nedovolíme, aby naše země přistupovala na různé požadavky a diktáty EU, jako např. přerozdělování a přijímání imigrantů do Evropy. Evropská unie je už nefunkční subjekt, s rozbujelou administrativou a naddimenzovanou organizační strukturou. Jako celek neumí zabezpečit pro své občany bezpečí a rozvoj kvality jejich života. Naše hnutí prosazuje nové formy spolupráce v rámci suverénních evropských zemí, jako je například hnutí ENF (Evropa národů a svobody) nebo projekt v rámci zemí V4 plus.