Hnutí SPD je založeno na národních vlasteneckých hodnotách, a proto budeme vždy prosazovat a podporovat vlastenectví našich občanů a tím u nich prohlubovat pocit národní hrdosti, neboť to je součástí národní kultury, kterou musíme předávat našim dalším generacím. S úctou vzpomínáme na všechny naše občany, kteří během druhé světové války položili své životy. Mezi tyto oběti patří i 340 lidických obyvatel.
Vyhlazení obce Lidice předcházelo několik událostí. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora SS-Obergruppenführera Reinharda Heydricha dne 27. května 1942 se ještě vystupňoval teror nacistických okupantů proti českému národu. I přes popravy stovek lidí a rozsáhlé razie se nedařilo pachatele atentátu dopadnout. Když 4. června 1942 Heydrich na následky zranění zemřel, rozhodli se nacisté v Čechách a na Moravě k dosud neslýchané zastrašovací akci v obci Lidice, kterou naplánoval státní tajemník úřadu říšského protektora SS-Obergruppenführer Karl Hermann Frank. Ten 9. června osobně při Heydrichově pohřbu v Berlíně předložil svůj záměr Hitlerovi a obratem k němu obdržel souhlas. Lidice měly být vypáleny a srovnány se zemí, dospělí muži zastřeleni, ženy uvězněny v koncentračních táborech a děti dány k převychování do německých rodin. Samotné vybrání obce Lidice proběhlo na základě předání dopisu majitele továrny na baterie ve Slaném četnictvu, ve kterém jedna ze zaměstnankyň zmínila od svého neznámého přítele předat pozdrav v Lidicích rodině Horákových a Stříbrných od jejích synů sloužících v československém vojsku v Anglii. Pro Franka to byla dobrá záminka pro zrealizování jeho násilného plánu. Gestapo záhy zjistilo, že obyvatelé Lidic nemají se zabitím Heydricha nic společného. Přesto se rozhodlo přidržet příběhu, že se v Lidicích našly protistátní tiskoviny, skladiště zbraní s municí a ilegální vysílačky.
Navečer dne 9. června 1942 byly Lidice obklíčeny jednotkami SS a německé policie a nikdo nesměl obec opustit. Starosta byl přinucen vydat veškeré obecní cennosti a obyvatelé začali být po půlnoci vyváděni ze svých domovů. Muži starší 15 let byli shromažďováni ve sklepě a chlévě Horákova statku. Všechny cennější věci, koně, dobytek, zemědělské stroje atd. byly shromažďovány a odváženy do sousedního Buštěhradu.
Ráno 10. června 1942 se na místo osobně dostavil K. H. Frank, aby dohlížel na likvidaci obce. Ženy s dětmi byly nejprve nahnány do místní školy, za úsvitu pak autobusy převezeny do tělocvičny kladenského gymnázia. Mezitím byly zdi stodoly v sousedství Horákova statku obloženy slamníky a matracemi a přichystána popravčí četa. Lidičtí muži byli posléze vyváděni ve skupinách na přilehlou zahradu a tam stříleni. Celkem jich na tomto místě bylo povražděno 173, včetně lidického faráře Josefa Štemberky. Všechny domy včetně školy, kostela a fary byly polity benzínem a podpáleny. V následujících týdnech a měsících byly zbytky vypálených budov vyhozeny do povětří, zničen hřbitov včetně exhumace zemřelých, vykáceny stromy. Prostor, kde stávaly Lidice, měl být učiněn holým polem a jméno obce vymazáno z map.
Celkem přišlo o život 340 lidických obyvatel, z toho bylo 192 mužů, 60 žen a 88 dětí. Podobný osud stihl dne 24. června 1942 i vesnici Ležáky ve východních Čechách a ještě několik dalších vesnic. Hnutí SPD s pietou uctívá tyto tragické historické události, které dnes připomíná Památník Lidice s muzeem.