Tyto protesty zahájilo tzv. hnutí žlutých vest, ke kterým se postupně přidávali další zástupci odborových svazů hájící požadavky pracujících a koncem minulého měsíce vyjádřili svou nespokojenost s politikou Emmanuela Macrona též zemědělci.

Pro hnutí SPD jsou občané naší republiky vždy na prvním místě, což potvrzují i námi navrhované zákony předkládané v Poslanecké sněmovně, pomocí kterých by se mohli občané svobodně a demokraticky vyjádřit k politickým otázkám ve vztahu k naší republice (zákon o referendu). V zájmu občanů, kterým není lhostejné, jak je nakládáno s penězi ze státní kasy, jsme připravili zákon o majetku České republiky, což je zákon o hmotné odpovědnosti všech, kteří hospodaří s veřejnými penězi a majetkem. Ten prošel v PS závěrečným třetím čtením, nyní postupuje do Senátu a poté k podpisu prezidentovi. Připravujeme zákony podporující rodiny, seniory a v tomto výčtu bychom mohli pokračovat. Víme, že občané všechny aktivity vedené v jejich zájmu oceňují, což je pro každou politickou stranu či hnutí nejlepší vizitkou zúročenou ve volbách. Pevně věříme, že tyto naše aktivity občané ocení při krajských volbách v příštím roce a parlamentních volbách v roce 2021.

Nyní připomenu, jak vnímají samotní Francouzi politiku, kterou v „jejich zájmu“ prosazuje prezident Emmanuel Macron, který se nyní pasuje i na nejvyššího politického představitele Evropské unie. Jak je vidět z jeho postojů a jednání, tak je jeho prioritou EU a samotní Francouzi jsou pro něj až na „druhém místě“. Položme si otázku, zda je Francie, kterou lídři Evropské unie prosazují spolu s Německem jako jednu z nejvyspělejších zemí EU, pro naše občany vzorem. Zde zmíním tři příklady, aby si každý mohl udělat svůj názor.

Jako první uvedu protesty žlutých vest, které se poprvé uskutečnily o víkendu 17. a 18. listopadu 2018, kdy nespokojenost demonstrantů tehdy vyvolalo ohlášené zvýšení cen paliv. Tento impuls odstartoval celonárodní demonstrace, kdy v následujících měsících protestovaly tisíce Francouzů proti sociální nespravedlnosti a reformám prezidenta Emmanuelu Macrona. Zejména v Paříži se opakovaně odehrávaly násilné střety demonstrantů s policií. Tyto nepokoje ani po více jak roce neskončily. Akce žlutých vest si dosud vyžádaly několik lidských životů a bylo při nich zraněno téměř 50.000 lidí. Více jak 12.000 lidí bylo zatčeno a z nich asi 2.000 odsouzeno. Podle francouzského statistického úřadu protesty způsobily Francii velké finanční ztráty, kdy francouzská ekonomika přišla kvůli demonstracím žlutých vest v přepočtu okolo 100 miliard korun.

Jako druhý příklad uvedu situaci z posledního listopadového týdne tohoto roku, kdy zemědělci v Paříži zablokovali třídu Champs-Élysées, ve snaze upozornit na problémy v jejich odvětví. Hesla na transparentech demonstrantů uváděla, že vláda přehlíží potřeby zemědělců a venkovského obyvatelstva.

Třetím příkladem je situace s nelegálními imigranty, kteří do Francie stále přichází a které nemají příslušné státní orgány pod kontrolou. Mnoho z těchto imigrantů žije přímo v ulicích francouzských metropolií, a to od propuknutí migrační krize v roce 2015. Podle francouzské tiskové agentury AFP proběhl v posledním listopadovém týdnu tohoto roku již šedesátý zásah proti imigrantům, kteří si zřizují nelegální příbytky v předměstských částech Paříže. Tyto zásahy ale nic moc neřeší a imigranti se zde dopouštějí celé řady protiprávních jednání a místní občané se zde již necítí dobře.