V úsilí imigrantů postoupit nebezpečnou cestu přes moře je podporuje to, že v evropských zemích nemusí pracovat, neboť budou profitovat ze štědrých sociálních dávek. Jejich rozhodování pustit se na cestu posiluje také to, že v případě ztroskotání na moři je záchranné lodě neziskových organizací dopraví do přístavů na území EU. Statistiky Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvádějí, že letos během měsíce ledna připlulo ke španělským ostrovům v Atlantiku více jak tisíc pět set imigrantů. Za celý loňský rok dorazilo na souostroví více než dvacet tisíc imigrantů, většinou Maročané a západoafričané. 

Z tohoto důvodu měla na Kanárských ostrovech v prosinci loňského roku vzniknout ubytovací zařízení s kapacitou až pro 7.000 lidí. Slíbil to španělský ministr pro migraci José Luis Escrivá, podle kterého měly na ostrovech Gran Canaria, Fuerteventura a Tenerife začít fungovat stanové tábory i provizorní ubytovny. To se ale nepodařilo zrealizovat, a tak španělská vláda umístila více než 6.000 nelegálních imigrantů do 17 hotelů a turistických komplexů. Německé a anglické turisty tak v luxusních resortech vystřídali mladíci ze Senegalu, Mali, Maroka či Guiney.

Tento krok španělské vlády se však nelíbí místním starostům, podle nichž turistický průmysl nemůže řešit problémy státu, který za ubytování uprchlíků platí denně přes 300.000 eur (téměř osm milionů korun). Také se nelíbí místním obyvatelům, neboť tam bude za chvíli více imigrantů než zahraničních turistů, kteří na známé ostrovy už odmítají cestovat. Imigranti za plavbu, která trvá obvykle čtyři dny, zaplatí dva tisíce dolarů, v přepočtu přibližně 43 tisíc korun. Z toho je vidět, jak na této nelegální činnosti ve velkém profitují pašerácké gangy. Podle Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) je plavba imigrantů ze západoafrického pobřeží na Kanárské ostrovy nejnebezpečnější migrační trasou současnosti.