Velkým problémem je to, že volba nebude anonymní – bude možné ztotožnit volební korespondenční lístek s konkrétní osobou, a s tím souvisí svoboda – nebude tento člověk v budoucnu poškozován za to, jak volil? Při klasickém hlasování za plentou ve volební místnosti probíhá samotná volba v soukromí a pod dozorem komise. Při korespondenčním hlasování formou zaslání lístku poštou hrozí větší riziko nátlaku třetí osoby, neboť nelze zabezpečit, že volič nevolí pod nátlakem, či kupčení s hlasy. Otevřená zůstává také otázka způsobu nakládání s hlasy došlými poštou a jejich zabezpečení proti možné manipulaci. Existují také názory, že by lístky putující do uren poštou mohl někdo cestou zmanipulovat. Může také dojít například ke ztrátě hlasů na poště. Nelze tedy vyloučit ani technické problémy.

V korespondenční volbě lze také spatřovat protiústavnost v narušení klíčového principu a pilíře demokratického volebního práva, kterým je jeho rovnost, čili zásada, že jeden občan má pouze jeden volební hlas, který má stejnou váhu. Ve jménu spravedlivého procesu všech typů voleb není při korespondenčním hlasování zaručeno, aby se zcela zamezilo situaci, že určité osoby (korespondenčně) hlasují v daných volbách vícekrát. Též může nastat situace, že pod jménem a identitou určité osoby disponující aktivním volebním právem hlasuje někdo úplně jiný, kdo tímto volebním právem nedisponuje.

Tyto argumenty zcela potvrzují výsledky vyhodnocení procesu prezidentských voleb v Rakousku v roce 2016, kdy došlo při korespondenčním hlasování poštou k manipulacím, a volby se musely opakovat.