Hnutí SPD neustále poukazuje na to, jak hospodaří ministerstva, která spravují ministři ČSSD. Nejvíce rozhazovačná je ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, jejíž ministerstvo má největší příjmovou i výdajovou stránku a např. v návrhu celkového rozpočtu na příští rok je pro něj plánována částka 688,2 mld. Kč. Ministryně Maláčová si platí velkou skupinu poradců (všichni jsou nějakým způsobem provázáni s ČSSD a vazbami na Evropskou unii), která jí „pomáhá“ zajišťovat chod ministerstva. Na to jsme si už všichni tak nějak zvykli, ale když nám ještě tito lidé chtějí určovat, jak máme vychovávat naše děti, tak to už je příliš. Naše babičky a dědové, kteří už naneštěstí nejsou mezi námi, by se museli v hrobě obracet, kdyby se seznámili s tím, jak nám doporučuje Evropská unie přistupovat k nejmladší generaci.

Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo koncem roku 2017 publikaci s názvem „Péče o děti v mikrojeslích“ a zaplacenou Evropskou unií z Evropského sociálního fondu, konkrétně z Operačního programu Zaměstnanost. Jedná se o praktickou příručku s názvem „Budujeme mikrojesle“, což je třicetistránkový manuál o tom, jak by měla být koncipována výchova našich dětí v mikrojeslích. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu „Podpora implementace služby péče o děti od šesti měsíců do čtyř let v tzv. mikrojeslích a ověření služby“. Autoři tvrdí, že díky ní zpříjemnili a usnadnili proces budování celkem 72 mikrojeslí v rámci pilotního projektu, z toho 64 mimo Prahu a osm v Praze. Nyní uvedu některé pasáže z uvedené příručky:

·         Děti jsou vedeny k vědomí rozdílnosti a různorodosti v lidské společnosti z hlediska kulturních a hodnotových odlišností, k vědomí odlišnosti mezi lidmi, s důrazem na potírání předsudků o mužích a ženách.

·         Neříkáme, že nějaká hračka či aktivita je jen pro chlapce, nějaká pro dívky. Pokud je potřeba děti rozdělit, mělo by to být z funkčního důvodu, nikoli jen podle pohlaví či věku (takové rozdělování vytváří hranice mezi dětmi tam, kde přirozeně nejsou, a utvrzuje děti ve stereotypním vnímání, že dívky a chlapci se na něco hodí víc jen na základě jejich pohlaví).

·         Speciální pozornost věnujeme stereotypnímu rozdělení rolí mezi muže a ženy, zařazujeme aktivity, které toto vnímání nabourávají. Povzbuzujeme dívky a chlapce ke společným hrám, které jsou běžně přisuzovány pouze jednomu pohlaví (např. uspořádáme závody v posílání autíček pro všechny, každé dítě si vybere autíčko, pojmenuje ho, a s ním pak soutěží; každé dítě si vezme s sebou na hřiště panenku a bude jí dělat maminku/tatínka, připraví oblečení, jídlo, bude jí vozit v kočárku atd.).

·         Pokud je to možné, vybíráme hračky, např. panenky, i jiné než světlé barvy pleti atd.

·         Při čtení pohádek vybíráme, mimo klasických českých nebo evropských, i pohádky z jiných kulturních okruhů. Vybíráme také příběhy, ve kterých se vyskytují různé modely rodiny nebo které nepracují s tradičními stereotypy v rolích mužů a žen.

·         Cíleně vybíráme vhodné knihy a písničky s různorodým zaměřením, zařazujeme jak klasické české pohádky, tak moderní (např. i pohádky, které nabourávají genderové stereotypy a rozšiřují jeho kulturního obzor).

·         Je třeba si při kontaktu s dětmi dávat pozor, vyvarovat se větám typu: „Takhle se správný kluk nechová/chová.“, „Tohle je přece pro holky!“. Při aktivitách typu „povolání“ pracovat s oběma rody (např. na kartičkách s obrázky mít i genderově netradiční povolání, pojmenovávat profesi oběma rody, ptát se nestereotypně).