Na půl milionu lidí protestovalo minulý pátek v Katalánsku v rámci generální stávky proti odsouzení devíti katalánských politiků k mnohaletým trestům vězení jenom za to, že zorganizovali referendum o sebeurčení katalánského národa a za pokus o odtržení této země. V Barceloně demonstranty násilně potlačila policie za použití brutálních prostředků včetně střelby gumovými projektily. 

Hnutí SPD toto jednoznačně odmítá a zastává názor, že je potřeba stát na straně práva každého národa na sebeurčení a na demokracii a svobodu ve vlastní zemi. Právo národa se rozhodnout, zda chce či nechce žít ve vlastním suverénním státě, je právo, které garantují mnohé dokumenty OSN a je to i přirozené právo každého národa.

Bývalý místopředseda katalánské vlády Oriol Junqueras byl odsouzen za podněcování vzpoury a zpronevěru finančních prostředků státu na třináct let vězení, jeho ministerští kolegové si odnesli tresty od dvanácti do devíti let, tři méně významní činitelé pak pokuty a zákaz veřejné činnosti. Žalobce zároveň v souvislosti s vynesením rozsudku obnovil mezinárodní zatykač na uprchlého bývalého premiéra Carlese Puigdemonta, který žije v belgickém Waterloo. Vynesení rozsudku spolu s výší trestu bylo impulsem pro Katalánce, kteří ihned zahájili protesty. Kromě protestních pochodů byla také vyhlášena stávka, do níž se v pátek zapojily velké skupiny zaměstnanců. Podle policie jich bylo v ulicích Barcelony k pátečnímu večeru přes půl milionu. Podle španělských úřadů byly potyčky mezi demonstranty a členy bezpečnostních sil hlášeny kromě Barcelony i z dalších katalánských měst Girony, Tarragony a Lleidy. V rámci těchto demonstrací je hlášeno již okolo šesti set zraněných a jsou mezi nimi i policisté. Nejvyšší katalánský soud v neděli oznámil, že vůči 104 osobám bylo kvůli násilnostem při demonstracích zahájeno vyšetřování a 28 z nich je ve vazbě. Naplánované jsou ale další demonstrace a například z obav před násilím španělská fotbalová federace přesunula termín zápasu mezi týmy FC Barcelona a Real Madrid, který se měl hrát 26. října. Právě na tento den jsou svolány další shromáždění do Barcelony.

Španělsko ale není jen Katalánsko. Španělé se potýkají s řadou dalších problémů, které není schopná současná vláda Sanchéze podporovaná Evropskou unií řešit. Po kauze stavebních hypoték nyní mají Španělé problémy se zvyšujícími se nájmy, které převážně ve velkých nebo turistických městech za posledních šest let vzrostly v průměru o padesát procent. Řada lidí se tak musela stěhovat, převážně na venkov. Ve Španělsku jsou odhadem tři miliony prázdných bytů, které jsou ve vlastnictví velkých firem. Dalším velkým problémem současného Španělska je energetická chudoba. Více než desetina obyvatel země si v zimě nemůže pořádně zatopit, protože nemá peníze na splácení elektřiny a plynu. Cena elektřiny stoupla za posledních deset let o více jak 80 procent, cena vody a energií o 60 procent. Španělsko se též potýká s velkou nezaměstnaností (v srpnu 2019 činila skoro 14 procent) a vysokým zadlužováním, které v roce 2017 činilo 98,3 procent HDP. Poslední problém Španělska, na který upozorním, je zvyšující se počet imigrantů. Španělsko se dostává do popředí zájmu uprchlíků z Afriky. Jejich počet dle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) se letos proti stejnému období loňského roku ztrojnásobil a přiblížil se počtu lidí směřujících do Řecka.