Hnutí SPD dlouhodobě upozorňuje na nevyzpytatelnost Turecka, ve kterém si čím dál více upevňuje moc současný prezident Recep Tayyip Erdogan a mění Turecko v náboženskou diktaturu. Pomohl mu k tomu i turecký parlament, který schválil změnu ústavy a v zemi zavádí prezidentský systém. Erdoganovi tak dávají změny šanci zůstat v úřadu do roku 2029 a agentura DPA navíc tvrdí, že jeden z článků ústavy by Erdoganovi umožnil zůstat u moci teoreticky až do roku 2034. Svou pozici upevňuje Erdogan v mnoha oblastech, jednou z nich je i školství a výchova dětí. V rámci nových školních osnov se ze vzdělávání postupně vytlačuje sekularismus a nahrazuje jej islámská ideologie. Žáci se například učí, že člověka nestvořila evoluce, ale Bůh. V rámci Erdoganovy kulturní revoluce např. ministerstvo školství oznámilo, že z učebnic vyškrtne jméno britského vědce Charlese Darwina a jeho evoluční teorii.

Britská nevládní organizace The Henry Jackson Society a izraelská nevládní organizace IMPACT-se v březnu zveřejnily zprávu, která analyzovala 28 tureckých učebnic, a došly k závěru, že za poslední čtyři roky učebnice doznaly výrazných změn, které odrážejí snahu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana islamizovat společnost a oživit koncept „osmanského ideálu“. Podle šéfa Institutu pro monitorování míru a kulturní tolerance (IMPACT-se) Marcuse Sheffa studie, kterou zveřejnil izraelský zpravodajský server The Times of Israel, ukázala i na bizarní paradox – turecké učebnice uznávají hebrejštinu i židovský národ a nepopírají holokaust, ale židy označují za „nevěřící“ a v izraelsko-palestinském konfliktu považují Izrael za agresora. Turecký opoziční server Ahval okomentoval studii s tím, že z tureckých učebnic zmizel sekulární model, který učil evoluční teorii, kulturní otevřenost a toleranci k menšinám, včetně Kurdů, kteří přitom tvoří 15 až 20 procent turecké populace a naopak se do učebnic dostal místo toho etno-náboženský model panturkismu (sjednocení všech turkických národů do jednoho politického celku) a ideál osmanské velikosti.

Předchozí analýzu tureckých učebnic zveřejnil institut IMPACT-se v roce 2016, několik měsíců před pokusem části turecké armády o puč. Marcus Sheff připomněl čistky ve státní správě, během nichž Erdoganova vláda vyhodila z práce i 21.000 učitelů. Za mřížemi skončily desítky tisíc lidí: vojáci, policisté, soudci či prokurátoři. Zavřeny byly desítky novin a zpravodajských televizních a rozhlasových kanálů. Ze škol a knihoven zmizelo po pokusu o puč také přes 300.000 knih, které byly podle vlády spojeny s hnutím duchovního Fethullaha Gülena, kterého Erdogan dlouhodobě viní ze snahy svrhnout jeho vládu.