Na tuto snahu Ukrajiny zareagovalo NATO, které začalo v posilování svého severovýchodního křídla. Naše vláda projevila zvýšenou aktivitu, když rozhodla, že Česká republika daruje Ukrajině 4.000 dělostřeleckých granátů za téměř za čtyřicet milionů korun. K tomu se přímo vyjádřila na webu ministerstva obrany ministryně Jana Černochová (ODS), která návrh kabinetu předložila: „Dlouhodobě s Ukrajinou rozvíjíme spolupráci a podporujeme její cestu k demokracii. K dispozici máme poměrně širokou škálu možností od politické a diplomatické podpory až po konkrétní projevy, jako je právě dar munice, který považuji za důležité gesto solidarity.“

Další kontraverzní tvrzení zaznělo od ministra zahraničí Jana Lipavského po jeho prvním jednání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem, které proběhlo minulý čtvrtek v Bruselu. Jednalo se o současné pozici Česka v Alianci a jeho dalším směřování. Následně ministr Lipavský novinářům sdělil: „Pana Stoltenberga jsem ujistil o připravenosti naší země dostát spojeneckým závazkům, a to včetně alokace 2% HDP na obranné výdaje do roku 2025.“ Lipavský též zdůraznil význam jednotného postoje Aliance v kontextu hrozící ruské invaze na Ukrajinu a informoval o českém rozhodnutí pomoci Ukrajině darem vojenské munice, a také o záměru zvýšit český příspěvek k alianční obraně na východním křídle. NATO začalo posilovat vojenskou přítomnost na svém východním křídle a zvažuje i nasazení jednotek na Slovensku. K tomu se ministr zahraničí Lipavský vyjádřil: „Vytvoření takovýchto vojenských útvarů, a hlavně dodání reálných vojenských kapacit, by bylo ve prospěch bezpečnosti České republiky,“ řekl po jednání se Stoltenbergem. „Věřím, že Česká republika najde dostatečně silný příspěvek do posilování již existujících struktur,“ doplnil Lipavský s tím, že o konkrétní podobě tohoto zapojení se teprve bude v Česku diskutovat.

S těmito výroky v SPD v žádném případě nesouhlasíme, neboť jsme přesvědčeni, že by se dále nemělo stupňovat napětí v oblasti. Není zájmem České republiky, aby v naší blízkosti začala válka, která způsobí další vlnu imigrace a bezpečnostních rizik pro naše občany.

Vláda tak začala naplňovat to, co si stanovila ve svém programovém prohlášení: „Orientace na EU a NATO. Česká republika musí být aktivním členem Evropské unie a NATO hájícím zájmy svých občanů. Zahraniční politika bude mít nezpochybnitelnou euroatlantickou orientaci, důraz na stabilní partnerství s demokratickými zeměmi po celém světě a na ochranu lidských práv a demokracie. Do poloviny roku 2022 předložíme návrh mandátu pro vyslání ozbrojených sil do zahraničních misí a operací na období let 2023 a 2024. Nasazování naší armády mimo území ČR bude v souladu s našimi definovanými zahraničně-politickými zájmy. Prioritou je zajišťování kolektivní obrany a stability na východní a jižní hranici Severoatlantické aliance, boj s terorismem a řešení migrace v místech, kde vzniká (například subsaharská Afrika). Budeme navyšovat výdaje na obranu země v souladu s našimi aliančními závazky tak, aby dosáhly úrovně 2% HDP už v rozpočtu na rok 2025. Budeme prosazovat legislativní zakotvení této úrovně obranných výdajů jako minimální hranice.“