Nyní Turecko zavádí opatření, pomocí kterých chce tyto imigranty alespoň z části vrátit zpět.

Hnutí SPD je velmi opatrné ohledně hodnocení uplatňované politiky tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který v Turecku vystupuje jako neomezený vládce. I když je Turecko členem NATO a usiluje o vstup do Evropské unie, představuje určitou hrozbu, neboť jak ukazují zkušenosti z posledních let, chovají se Turci agresivně a vždy jen tak, jak se sami rozhodnou, bez ohledu na zájmy partnerů. V současné době má Turecko v šachu celou Evropskou unii, protože drží hráz nad nekontrolovanou imigrací do Evropy, a to na základě uzavřené dohody s EU o zadržování imigrantů z března 2016. Jak ale známe postoje Erdogana, on sám rozhodne, kdy tato dohoda, na jejímž základě plynou z EU do Turecka nemalé finanční prostředky, bude ukončena. Tím by se otevřela imigrantům cesta do Evropy přes balkánské státy, které turecká vláda považuje za předmostí Evropy. Největší nápor by byl v Kosovu, Albánii a Bosně. To by se mohlo dotknout i České republiky, a proto již delší dobu apelujeme na větší ostrahu našich vnějších hranic.  

Mezi konkrétní opatření, které Turecko začalo realizovat, je vybudování bezpečnostní zóny, jak už letos v lednu navrhoval americký prezident Donald Trump poté, co loni oznámil stažení amerických vojáků ze Sýrie. Vládní představitelé Turecka v čele s prezidentem Erdoganem sídlící v Ankaře chtějí na severu Sýrie u svých hranic vytvořit až 30 kilometrů širokou bezpečnostní zónu. Ta by byla plně pod kontrolou Turecka a mohla by být mimo jiné využita pro návrat skoro čtyř milionů syrských uprchlíků žijících nyní v Turecku.

Jako další opatření v rámci snížení počtu imigrantů v zemi lze hodnotit rozhodnutí istanbulských úřadů ze dne 22. července tohoto roku, podle nějž syrští uprchlíci, kteří užívají status dočasné ochrany a nejsou v Istanbulu přihlášeni, musí do čtyř týdnů opustit město. Ti, co do 20. srpna neodejdou do provincií, kde jsou přihlášeni, budou k odchodu z Istanbulu donuceni. Úřad istanbulského guvernéra uvedl, že těm, kteří nejsou zaregistrováni nikde, přidělí místo určení ministerstvo vnitra, které jejich počet odhaduje na půl milionu. Naopak podle starosty Istanbulu takových osob v největším městě Turecka žije až milion. V této souvislosti turecké bezpečnostní síly v posledních dnech zintenzivnily v Istanbulu kontroly totožnosti osob, a to zejména v metru, na nádražích a ve čtvrtích, kde jsou silně zastoupeni syrští uprchlíci. Většina syrských uprchlíků v Turecku žije v jižních provinciích blízko hranic se Sýrií, mnoho z nich ale také přebývá v Istanbulu. Podle zveřejněných výzkumů istanbulské univerzity Kadira Hase stále stoupá počet Turků, kterým Syřané v zemi vadí, letos to bylo již skoro 70 procent.