Podle místopředsedy sněmovního Výboru pro bezpečnost, poslance Richarda Dolejše (ČSSD), který k tomuto zákonu předložil pozměňující návrh s cílem zpřesnit kontrolu tajných služeb Poslaneckou sněmovnou, je tato novela z hlediska fungování demokratického právního státu jednou z nejdůležitějších legislativních norem.
"Novela reaguje na vývoj v bezpečnostní oblasti a rozšiřování kompetencí a působnosti tajných služeb v oblastech terorismu, boje proti korupci a kyberkriminality," uvedl poslanec Richard Dolejš (ČSSD).
Moc tajných služeb je v demokratickém právním prostředí nutné vyvažovat
Místopředseda Výboru pro bezpečnost Richard Dolejš (ČSSD) dále uvedl, že v této souvislosti je zároveń třeba, aby Vláda a Parlament na "tiché" posilování kompetencí a působnosti tajných služeb adekvátně reagovaly. V nedávné minulosti byl legislativní cestou zpravodajským službám umožněn přístup např. k informacím uchovávaných Gen. fin. ředitelstvím a k informacím uchovávaných bankovním sektorem. Umožněn byl rovněž přístup zpravodajských služeb k údajům v databázích veřejné telefonní služby.
Vedle toho bude Sněmovna brzy projednávat n. z. o vojenském zpravodajství, která posiluje kompetence této tajné služby v oblasti kybernetické obrany, včetně monitorování kyberprostoru.
Poslanec Richard Dolejš upozornil, že boj proti hrozbám v kyberprostoru s sebou přináší částečné oklešťování práv a svobod občanů a na toto téma je třeba vést důkladnou veřejnou diskusi.
"V demokratickém právním prostředí se jedná v tomto ohledu o velice tenký led a my bychom měli jako zákonodárci vyvažovat a vytvářet obranné mechanismy, aby nedocházelo ke zneužívání nastalé situace bezpečnostním aparátem státu,"zdůraznil Richard Dolejš (ČSSD).
Podle poslance Richarda Dolejše (ČSSD) je současné legislativní vymezení parlamentní kontroly tajných služeb nedostatečné a tento stav nutně vede k bezzubosti a formalismu kontrolní činnosti Sněmovny a to jak směrem k aktivitám tajných služeb, tak směrem k vládě, která je za jejich činnost a koordinaci odpovědná.
"Proto vládou předloženou normu, která tento stav napravuje, jednoznačně vítám. Dle mého názoru představuje zásadní krok vpřed v kontrole tajných služeb," řekl poslanec a místopředseda Výboru pro bezpečnost Richard Dolejš (ČSSD).
Pozměňující návrh odstraňuje bezzubost parlamentní kontroly
"Sněmovna má v otázce tajných služeb ústavní právo kontrolovat vládu. Po zkušenosti s funkcí předsedy sněmovní komise pro kontrolu BIS vím, že je nezbytné, aby se vláda Sněmovně prostřednictvím jejích kontrolních orgánů zodpovídala z toho, jak nakládá s informacemi tajných služeb a tímto mechanismem se zároveň zamezilo možnému zneužívání zpravodajských služeb jako takových," doplnil poslanec Richard Dolejš (ČSSD).
Poslancem Richardem Dolejšem předložený pozměňující návrh precizuje příslušná ustanovení novely a odstraňuje dosavadní formalismus parlamentní kontroly tajných služeb. Zákon jako celek navíc nově zavádí expertní stupeň veřejné kontroly tajných služeb.
Podle poslance Richarda Dolejše (ČSSD) nebyl kvůli některým problematickým pasážím zák. o. zprav. službách institut parlamentní kontroly za 22 let platnosti tohoto zákona naplněn.
"Kvůli tomu jsme např. v minulém volebním období vedli jako Stálá komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti BIS "kompetenční válku" s Nečasovou vládou v kauze údajných úniků informací z BIS do ABL. V této kauze jsme od vlády požadovali jí předkládané informace tajných služeb, ale bývalá Nečasova vláda bohužel nechtěla příslušnému orgánu Sněmovny poskytnout součinnost. Poukazovala na právní rozbory, které hovořily o tom, že komise pro kontrolu BIS není tím orgánem, kterému by měla tyto informace poskytovat. Právě tento problém pozměňující návrh řeší, zpřesňuje příslušná ustanovení zákona a vymezuje kompetence kontrolních orgánů Sněmovny. Proto věřím, že se pro tento pozměňující návrh najde ve Sněmovně dostatečná podpora, a to napříč politickým spektrem a samozřejmě že zde bude nalezena podpora pro zákon jako celek," uzavřel poslanec a místopředseda Výboru pro bezpečnost Richard Dolejš (ČSSD).
