současná mocenská mezinárodní politika využívá k dosažení svých cílů řady otevřených i skrytých aktivit celého spektra nástrojů a operací, které jsou známy pod pojmem hybridní hrozby. Tyto střety se odehrávají v oblasti diplomatické, informační, ekonomické, finanční a legislativní. Rizika přicházejí v podobě působení cizí moci, kybernetických útoků, energetického a surovinového ohrožení, průmyslové bezpečnosti, terorismu a nelegální migrace. Páteří tohoto působení jsou cílené dezinformace, jejichž cílem je ovlivnit, dezorientovat a v cílených segmentech společnosti ovlivňovat, měnit, vytvářet názory, postoje a dokonce aktivizovat cílené skupiny osob. Dezinformace není lež. Stačí pracovat jen selektivně s informacemi, nastolovat veřejnou agendu, kreativně pracovat s distribučními kanály, posouvat kontexty a podobně, aby v důsledky tyto aktivity zásadním způsobem ovlivnily veřejné mínění, vychýlily demokratickou debatu, demokratické procesy a v neposlední řadě ohrozily bezpečnost a suverenitu České republiky.
Náš bezpečnostní systém tyto hrozby reflektuje, nicméně s turbulentním technologickým rozvojem akcelerují i způsoby modifikace dosud poznaných způsobů, a to se děje daleko rychleji, než je schopnost jakéhokoliv státu na tento proces adekvátně reagovat.
Stálá komise pro hybridní hrozby může být politickou parlamentní podporou, která v případě potřeby dokáže okamžitě přijímat a iniciovat legislativní rozhodnutí tak, aby se nebezpečí z prodlení a reaktivní doba zkrátily na nejmenší možnou míru. V podrobné rozpravě tedy navrhnu usnesení o zřízení Stálé komise pro hybridní hrozby s paritním zastoupením politických stran zvolených do Poslanecké sněmovny.
Děkuji.