Evropa se nachází na zásadním rozcestí a stále intenzivněji se odchyluje doleva. Více Evropy, ale na stabilních základech – hlásá Angela Merklová! Na jakých základech? Jaké Evropy? Důvodů, proč se zrovna tímto směrem chtějí Evropané vydat, je více. Vyřešit současnou krizi zavedením fiskální a posléze politické unie podle mého názoru nelze, přesto se o to eurohujeři snaží. Je to obrovská chyba, z které mohou vzniknout sociální konflikty a násilí nebo i něco horšího. Domnívám se, že uměle vytvořený národ Bruselanů přehlíží základní lidskou podstatu bytí, která je v každém člověku hluboce zakořeněna a není vůbec mírumilovná. Teď o ní možná ani nevíme, ale je potřeba si ji přiznat, protože je bohužel v měnší či větší míře přirozená. Proč se fanoušci fotbalu z vedlejších vesnic dokážou téměř zabít kvůli ligovému zápasu? Proč si sousedé vjíždějí do vlasů kvůli posunutému plotu? Proč máme vlastně všude ploty? Proč je Američané nemají? Proč Slováci nemají rádi Maďary, když jsou všichni v Evropské unii? Proč byla válka v Jugoslávii? A co na to Jan Tleskač? Důvodem je nedostatek společných cílů daný rozdílností jednotlivých kultur, historickou zkušeností evropských národů, příslušností ke státu, městu, čtvrti a hlavně k rodině. Jazyková a kulturní sounáležitost je základem státu a je to tak dobře. Odjakživa konflikty vznikaly zejména v oblastech, kde se tyto různé kultury střetávaly a představa, že tomu nyní bude jinak, je naprosto mylná. Lidé nejsou jiní než před sto lety, pouze jsou v Evropě uchlácholeni dlouhým obdobím blahobytu, které ale může rychle skončit. Vezměte lidem na dva dny jídlo, vypněte elektřinu a zjistíte, jací lidé skutečné jsou. Určitě ne všichni, ale u většiny je to pouze o míře utrpení, kterou je jedinec schopný vydržet.

Těžko snáším, když se mi český politik nebo úředník vměšuje do věcí, do kterých mu vůbec nic není. Když se mi to ale nelíbí a seženu dostatečný počet lidí, který si myslí to samé, tak mám aspoň možnost volit někoho jiného. Možná se to nepovede, ale mám aspoň naději. Co mám dělat, když se mi nelíbí, že se z peněz evropských daňových poplatníků dotují francouzští zemědělci, staví lanovka na Klínovec nebo se v obrovském množství půjčují zadluženým státům, které je obratem vrací německým a francouzským bankám? Rozumí snad v Bruselu lépe potřebám České republiky? Koho mám volit? Nikdo z nás nevolil pana Barrosa nebo Rompuye, mnozí z nás ani neví, že druhý z nich je evropský prezident. Přesto dnes tito lidé rozhodují o našich životech a my s tím nemůžeme nic udělat.

Česká republika je malá země a je naivní si myslet, že nemusíme nikam patřit. Historicky bylo povětšinou lépe dívat se na západ než směrem k Rusku, ale není zase nutné striktně přijímat každou direktivní blbost, kterou v Bruselu vymyslí. Na Evropě jsou krásné myšlenky jednotného trhu, klidně jednotné armády a zahraniční politiky, tím bych ale skončil. Základním problémem Evropy je tedy nedostatek demokracie a ctění jednotlivých národů v mezích jejich státních hranic, což je pro naši malou zemi zásadní a platí to dvojnásobně.

Roman Jandík

Předseda ODS Roztoky