Jenže každá mince má dvě strany a tak se zapomíná na desítky tisíc starobních a invalidních důchodců, které tento návrh zákona dostane do situace, kdy se budou muset přestěhovat do ubytovny či již nakupovat pouze potraviny s procházející záruční lhůtou a oblečení v »sekáčích«.

Každý sedmý důchodce totiž žije pod hranicí příjmové chudoby a situaci řeší státním příspěvkem na bydlení. Ten se vypočítává podle součtu všech příjmů žadatele a všech výdajů na bydlení. Zcela absurdně tak dochází k situacím, kdy desítky tisíc seniorů dostanou o devět set korun vyšší důchod, ale zároveň přijdou o příspěvek na bydlení v částce vyšší než oněch devět set.

Mnohem hůře jsou na tom invalidní důchodci, kteří se ne vlastní vinou dostali do insolvence. Pokud totiž pracující člověk, poctivě odvádějící daně i sociální a zdravotní pojištění, náhle onemocní tak, že se stane invalidním, není schopen splácet své závazky. Dostane se tak do insolvence, kdy mu je z invalidního důchodu strhávána částka až do výše existenčního minima. Pokud si podá žádost o příspěvek na bydlení, tak se tento příspěvek absurdně nevypočítává ze skutečného příjmu, tedy invalidního důchodu »očesaného« o splátku insolvence, ale z výše schváleného důchodu! Pokud tedy invalidní důchodce má schválen důchod ve výši 14 000 Kč a insolvenční správce mu z něj strhává částku 7000 Kč, příspěvek na bydlení se přesto počítá z částky 14 000 Kč.

Ano, je skvělé, že starobní a invalidní důchody budou opět zvýšeny a 2,4 milionu důchodců si polepší. Pokud ovšem nedojde zároveň ke zvýšení existenčního minima, bude sociální situace asi čtyřiceti tisíc důchodců v příštím roce mnohem horší než letos.

A tito lidé tak mají právo považovat nový zákon o důchodovém pojištění za nespravedlivý.