19.12.2011 16:28:15
Jenom proboha neříkejme a priori ne
Rozhovor předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky pro deník Lidové noviny - dne 17.12.2011
Česká vláda ve středu odložila rozhodnutí o půjčce MMF.
Vyčkává i s připojením k chystanému rozpočtovému dozoru v EU. Lídr ČSSD Bohuslav Sobotka jí vytýká rezervovanost, s některými návrhy z Bruselu by ale měl problém i on.
* LN Jak jste spokojen s pozicí vlády? Váhá se vstupem do kontroly rozpočtů i s půjčkou MMF.
Nebyl jsem spokojen s prvním signálem, který premiér vyslal během jednání v Bruselu. To, že jsme se, byť na několik hodin, ocitli v izolované skupině států, které se údajně odmítly podílet na posílené spolupráci. My prostě nepatříme mezi Británii a Maďarsko a naše vazba na stabilitu eurozóny je dnes skutečně velmi silná. A Česká republika nemá vystupovat v roli někoho, kdo signalizuje, že mu je vlastně jedno, co se v eurozóně stane. Ta izolovaná pozice našeho premiéra se pak trochu zmírnila tím, že řada zemí si vzala čas, aby si počkala na přesnější návrhy. Naše doporučení vládě je velmi jednoduché: vyslat na začátku signál, že jsme připraveni, že koncepčně a filozoficky nemáme nic proti, aby Evropa s koordinací hospodářské a rozpočtové politiky postoupila dál. A pak máme čas seznámit se s detaily a udělat si národní debatu, jestli ty detaily jsou pro nás výhodné, nebo jestli nám tam něco vadí.
* LN To je rozpočtový dozor. Co půjčka MMF?
To není nic tak úplně nového, ČNB už půjčuje fondu nějakou dobu, naposledy loni na jaře. Celkem je tam potenciál pro půjčky MMF v rozsahu 47 miliard korun. A zatím ty operace veřejnost nijak dramaticky nevzrušují.
* LN Bylo by to ztrojnásobení dosavadní částky.
Bylo by to výrazné zvýšení, ale současně bychom poskytli jasný signál, že nechceme být jenom černý pasažér, kterému se líbilo, že od Unie až doposud inkasoval dotace 163 miliard korun, ale ve chvíli, kdy je problém, se bude tvářit, že s celou věcí nemá nic společného.
* LN Hrozí, že by se ty peníze nevrátily?
Experti říkají, že riziko je velmi malé, protože MMF si vracení půjček dokáže vynutit. Nedají se ovšem vyloučit tlaky na to, aby potenciální splátkové kalendáře byly co nejdelší. A jestli si budeme moci dovolit další příspěvky, je otázka.
* LN Jaký má půjčka smysl, když Američané a Japonci, s jejichž půjčkou se počítalo také, nedají?
To my ovlivnit nemůžeme. Ale můžeme nekomplikovat představitelům EU jednání na vyšší úrovni.
* LN Proč se guvernér ČNB tak ošívá, když podle vás půjčka není riskantní?
Ano, pro ČNB to znamená řadu komplikací. Ale ČSSD je přesvědčena, že naším národním zájmem je zůstat v jádru evropské integrace, že dostat se do izolace vůči eurozóně by pro naši zemi bylo velké nebezpečí. Zaostaneme, přijdeme o investice, zchudneme.
* LN Jak by nás odmítnutí půjčky nebo rozpočtové kontroly poškodilo?
Tady se vedle nás bude něco dít, bude to mít přímý dopad na naši ekonomiku, na naše práva uvnitř Unie a my na to nebudeme chtít mít vliv?
* LN Jmenujte prosím tři nebo aspoň dva konkrétní příklady.
Někdy mohou mít nové dohody pro nás nevýhodné parametry, třeba u zdanění finančních transakcí. Nebo dojde k debatám o harmonizaci základu daně z firem – a pokud by se volil systém, který povede k nějakému konsolidovanému základu, může se stát, že část daně odváděná dnes v České republice bude odváděna v zemích, odkud firma pochází. U stolu, kde se tohle bude dohadovat, nemusíme sedět, pokud teď na sebe nevezmeme odpovědnost a nedohodneme se na koordinaci rozpočtové politiky.
* LN Jak asi může fungovat daň z finančních transakcí, kterou nezavede zbytek světa, dokonce ani Británie? Nebude Evropa za blbečka, který to myslel dobře, ale utekly mu banky?
Přece ale pokud ji nezkusíme aspoň v Evropě, těžko můžeme dosáhnout pokroku v širším měřítku. Nikdo nenavrhuje, aby sazba na startu nové daně byla tak vysoká, aby vyháněla investory z Evropy.
* LN Takže chcete novou zbraň, a přitom říkáte, že se z ní skoro nebude střílet.
Ne, zavádíme zbraň, která i při nízkých sazbách je schopna díky obrovskému množství transakcí generovat slušné příjmy. Mohl by to být jeden z budoucích zdrojů na různé eurovaly a sanační fondy, tak aby nemusely být dotovány pouze na vrub daňových poplatníků. A mohly by být k dispozici i nám.
* LN Už jste naznačil, že byste se nebránil ani harmonizaci přímých daní firem. Proč?
Za prvé jsme v situaci, kdy kvůli odbourání strukturálního deficitu kolem 100 miliard korun ročně stejně budeme muset daně fyzických i právnických osob zvýšit. To znamená, že daňový dumping je pro nás už stejně uzavřená cesta. Za druhé ale některé nové členské země na ten daňový dumping mohou sázet, a z tohoto pohledu by pro Českou republiku mohlo být do budoucna zajímavé, kdyby k té harmonizaci došlo.
* LN Že se eliminuje konkurence z východu?
No – to, co se vlastně nepovedlo Německu a Francii před přístupem zemí, jako byla Česká republika. I když u nás hlavní roli hrála cena pracovní síly.
* LN A nesmiřujete se tedy s tím, že vůči západu budeme navždy chudší, hlavně že východ bude ještě chudší než my?
My ale jako sociální demokraté jsme přesvědčeni, že v konkurenceschopnosti hrají mnohem větší roli jiné faktory než daň firem. Například infrastruktura, vládní podpora vědy a výzkumu, míra korupce, jazyková vybavenost, kvalifikace pracovní síly a cena práce. Podle nás jsou nedaňové faktory mnohem důležitější, než si myslí ODS a česká pravice vůbec.
* LN Přistoupením na vyšší daně tvrdého jádra Evropy a spoléháním na nízkou cenu práce odsuzujete lidi práce tady k nižším výdělkům.
Jde i o produktivitu práce, vláda si v době růstu ekonomiky musí hlídat, aby minimální mzda nebo mzdy ve veřejném sektoru nerostly rychleji než produktivita práce.
* LN Obecně: není chyba vzdávat se daňové politiky? Vždyť to je jeden z nejdůležitějších nástrojů každého normálního politika.
Já myslím, že nikdo se nevzdává možnosti zvyšovat sazby.
* LN Ale vzdáváte se možnosti snižovat jednou, až to třeba okolnosti dovolí, daně.
Ale ani pravicové strany už několik měsíců o žádném snižování daní pro budoucno nemluvily.
* LN Není správné si tu možnost ponechat prostě z principu?
Je dobré mít možnost pohybovat se v určitém pásmu, ale já v harmonizaci daní z příjmu právnických osob prostě vidím určitou hráz proti daňovému dumpingu.
* LN Když omezíte možnost stanovovat přímé daně, není to konec politiky?
Ale sazby DPH na potraviny nebo léky, to je přece také politikum.
* LN Jste keynesiánec?
Tenhle ekonomický model fungoval v době, kdy tu ještě nebyla globalizace. Co se stalo v posledních dvaceti třiceti letech, účinky této teorie k nastartování hospodářského růstu do značné míry oslabilo. To, že se snížily náklady na přesun kapitálu, logicky oslabilo možnost národních států. Jistě to neznamená, že určité rozpočtové aktivity státu nemohou mít z pohledu hospodářského růstu pozitivní vliv. Ale nejde už tímto způsobem čelit nárazům, jako je současná velká hospodářská krize nebo jakým by bylo zhroucení finančních trhů.
* LN Když hospodářství přišlo do útlumu, levice obvykle tvrdila, že je třeba do něj napumpovat peníze, třeba na dluh. To už neplatí?
Problém je v tom zadlužení a v tom, jestli systémy byly nastaveny tak, aby v době hospodářského růstu generovaly přebytky.
* LN Vy jste jako ministr financí i za pěti- šestiprocentního růstu dělal stamiliardové deficity. Nebylo to šílené?
My jsme měli schodek kolem tří procent HDP a pořád jsme tu tehdy ještě měli Českou konsolidační agenturu a pořád jsme řešili IPB a sanace bank. Dnešní vláda už naštěstí nemusí řešit 30, 40 miliard ročně úhradu ztráty konsolidační agentury.
* LN I když ztráty konsolidační agentury odečtete, pořád jste za strmého hospodářského růstu dělali schodky, a ne přebytky.
Když odečtete náklady transformace, tak ty schodky nebyly dramatičtější než v kterékoliv jiné zemi EU. Pohybovaly se kolem 50 miliard korun, což z hlediska růstů, které tehdy byly dosaženy, nebyly nikterak vysoké deficity.
* LN Ale nebyly to přebytky.
Platili jsme transformační náklady. Masivně jsme investovali do obnovy infrastruktury země.
* LN Chcete jít do rozpočtového dozoru v EU. Její součástí je dluhová brzda. To by byl zásadní zlom v uvažování socdem, že?
Musíme vědět, jak přesně ta dluhová brzda bude definována. Naše země nemá problém s tím, aby měla dluhovou brzdu nastavenu na 60 procent HDP. Mnohem složitější je debata o ročním deficitu veřejných rozpočtů, to je otázka, která by se podle mého neměla řešit v ústavě, ale pravidly danými na evropské úrovni. Může se tu opakovat rok 2009, kdy se propadla ekonomika, vláda neregulovala schodek, a být to v ústavě, došlo by k jejímu porušení a vláda by tomu těžko mohla zabránit.
* LN V týden starých závěrech Evropské rady je i maximum půl procenta strukturálního deficitu ročně.
Ano, otázka je, jestli bude vynucován pravidly na úrovni Maastrichtu, nebo jestli si to jednotlivé státy budou muset vepsat do ústavy. Mně připadá rozumný ten limit na celkový dluh, aby země nenavršila dluh 120 procent HDP, jako jsme to viděli v Řecku.
* LN A když Francouzi a Němci budou k té záklopce prosazovat ještě hranici půl procenta ročně?
Pak bude záležet na časovém harmonogramu. My máme konvergenční program s postupným snižováním schodků. V roce 2014 by schodky měly být spolehlivě pod třemi procenty. A většina českých stran tvrdí, že v roce 2017 či 18 bychom mohli mít vyrovnané rozpočty. Takže teď půjde o tempo navržené v Evropě a jestli realisticky budeme schopni se mu přizpůsobit. Jenom proboha neříkejme a priori ne ještě předtím, než ty návrhy vůbec budou na stole. České republice se to skoro povedlo.
* LN A pokud v evropském návrhu bude podmínka dát si do ústavy tu každoroční brzdu, řekl byste ne?
Záleží, jak to tam bude. Může se stát, že bude navržen takový harmonogram, kterému se Česká republika nebude v příštích letech schopna realisticky přizpůsobit a který by tu znamenal velké sociální dopady. To bychom pak vládě nemohli doporučit, aby se k takové dohodě připojila. Hranice 60 procent HDP celkového veřejného dluhu pro nás je přijatelná, aby ústava řešila problém ročních deficitů, k tomu jsme skeptičtí.
* LN Jaké vlastně dáváte šance úsilí zachránit euro v dnešní podobě? Pořád je to sud, který nemá dno. Mají se do něj posílat peníze?
Ale pokud ten sud vybouchne, tak rozmetá i Českou republiku. Když tady nebude EU, no tak tu budou bloky kolem Francie, Německa, Ruska a my se kolem nich budeme pohybovat tak jako v první polovině 20. století. Jsme prostě s tím sudem spojeni a jakákoliv nerovnováha v něm má fatální důsledky i pro nás. Proto bychom v rámci svých omezených možností měli pomáhat stabilizaci. K opatřením se můžeme vyjadřovat na Evropské radě. Tak ať to vláda činí, ať navrhuje něco nového. Já jsem si samozřejmě nevšiml, že by přicházela s nějakými alternativami vůči návrhům Německa či Francie.
* LN Může vůbec eurozóna v daném složení přežít?
Pokud bude koordinace hospodářské a rozpočtové politiky, pak ano. Už není možné spoléhat se pouze na Maastricht, ze kterého se dávaly výjimky jako na běžícím pásu a zejména velkým zemím.
* LN Ale i země, které rozpočet měly v pořádku, tak jako Španělsko, jsou v potížích – například kvůli nevýhodným úrokům Evropské centrální banky. Tyto vrozené vady eura se na summitech absolutně neřeší.
Krize Španělska je otázka krachu realitní bubliny, která byla do značné míry spojena s nízkými úroky danými užíváním evropské měny. Nicméně je otázka, jestli tam dnes existuje jakákoliv alternativa k tomu, aby v eurozóně zůstalo. A pokud by se eurozóna rozpadla, možná to logicky povede k rozpadu jednotného trhu. Pak můžeme čekat obchodní války a to nevím, jak by Evropa v příštích letech vypadala.
* LN Máte k evropské integraci nějakou emotivní vazbu?
Do určité míry ano. Vždycky jsem se zajímal o historii, a když člověk ví, jak to v Evropě vypadalo, tak přece ten projekt integrace je z hlediska toho, čemu dokázal zabránit, ohromně úspěšný. I euro přece má zatím velmi úspěšnou historii v těch deseti letech. Když si odmyslíte ten poslední rok, je to velmi úspěšná měna.
* LN No právě: stačí jeden horší rok a celý systém je na kraji zhroucení.
Protože zavedení eura nedoprovodila přísnější koordinace hospodářské a rozpočtové politiky.
Zdroj: Lidové noviny, sobota 17.12.2011
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
