Zmrazení platů spojené s plánovaným šetřením nové vlády znamená (ruku v ruce s rychle rostoucí inflaci, pozn. red.) zejména stagnaci reálných příjmů pro skupiny zaměstnanců se základními a často dlouhodobě podhodnocenými příjmy. Naproti tomu dochází ke zdražování energií a potravin. Vládou avizované šetření tedy zaplatí ti nejslabší.
Podporujeme, aby se šetřilo, ale zefektivněním. Například jednotným inkasním místem, digitalizací a zjednodušením veřejné správy. Jsme také proto, aby se šetřilo na nejvyšších úrovních fungování státu. Nová vláda přitom svoje vládnutí začala nabíráním množství nových úředníků na ústřední úrovni státní správy.
Chceme, aby budoucí daňová reforma více nezatěžovala běžného daňového poplatníka, snižovaly se náklady práce a naopak budeme hledat zdroje v jiných typech daňových příjmů.
Vyčítáme nové vládě jen to, že byla před volbami velmi optimistická a slibovala nereálné věci. Chceme-li dosáhnout systémových úspor, tak vedle již zmíněných návrhů ještě lze například uvažovat i třeba o sloučení finanční a celní správy a další věci.
Racionalizace veřejné správy má svůj dlouhodobý smysl, je ale třeba na ní pracovat hned od začátku a neškrtat ve výdajích na úkor těch příjmově nejslabších skupin pracujících ve zdravotnictví, školství či sociálních službách atd.
Zdražování: zrušení DPH je dočasným řešením. Je dobře, že ministr Jurečka převzal návrh připravený ještě Janou Maláčovou a snažil se ho v rámci možností vylepšit.
Nicméně, i tak tu čelíme velkému riziku, že se do problému dostanou širší skupiny obyvatel. To nemůžeme dopustit. Velké cenové výkyvy je třeba umět regulovat, jako se to podařilo v minulosti na Slovensku či v Německu.
Covidová pomoc ekonomice: Je potřeba najít efektivní mechanismy přidělování dotací, které zacílí dotace na subjekty, které tu pomoc skutečně potřebují, a pomáhat tak, že nepodvážeme ekonomiku naší země.