Členka libereckého Výboru pro vzdělávání za Zelené a zároveň učitelka a kariérová poradkyně na základní škole Radka Benešová k tomu říká: „Přestože jsme v minulých letech dětem, které k tomu měly dispozice, doporučovali, aby si podali přihlášku na své vysněné školy, letos jsme i těm nejnadanějším radili podat jednu přihlášku na vysněnou školu a druhou na jistotu. Máme spousty dětí, které si za svou jistotu zvolily tříletý obor, i když by jejich výsledky ještě loni stačily na obor s maturitou.“
Kolik dětí se bude letos hlásit na střední školy víme už 15 let, které uplynuly od narození současných deváťáků. Na kapacitách středních škol v kraji se to ale ani v nejmenším neodrazilo. V debatě na Facebooku hejtman Libereckého kraje Martin Půta prohlásil, že problém s kapacitou na žádaných školách, především na gymnáziích, je pouze v Liberci a v Jablonci. Navíc prý v kraji máme odborné školy, kde místa jsou a po jejich absolventech je poptávka u místních zaměstnavatelů.
„To je kámen úrazu. V době neskutečně rychlého technologického rozvoje, kdy většina současných zaměstnání nebude za pár let existovat nebo se od základů promění, je potřeba vzdělávat všestranně a všeobecně s důrazem na rozvoj pracovních a dalších kompetencí,“ připomíná Benešová fakt, na který už léta upozorňují odborníci a který v Evropě většinou už pochopili i politici. Hejtman Půta, který je ve funkci 10 let, ale dál plní přání automobilového průmyslu na levnou sílu do montoven.
Program STAN na celostátní úrovni označuje jako hlavní problém středoškolského vzdělávání to, že nutí od začátku do specializovaných typů škol. Ministerstvo školství mají Starostové. Strukturu středních škol si určují kraje, ten náš také vedou Starostové. Ale nezměnilo se vůbec nic. „Stále cpeme spoustu dětí tam, kam nechtějí a kde se v budoucnu neuplatní“, shrnuje Josef Šedlbauer, zastupitel za Zelené a vysokoškolský učitel. „Rozhodovat v 15 letech o profesi dítěte na celý život už nefunguje. Střední školy mají děti především všestranně rozvíjet a podporovat v nich to, v čem mají potenciál vyniknout“, zdůrazňuje Šedlbauer.
Problém vysokého přesahu zájemců nad přijatými žáky chtějí například v Praze řešit vedle budování nových gymnázií i všeobecně vzdělávacími třídami na původně odborných školách. V Liberci a v Jablonci se s ničím podobným nepočítá. V Liberci jsou dvě krajem zřizovaná gymnázia, stejně jako v době, kdy na vysoké školy nastupovalo 15% populačního ročníku. V současnosti je to 50%. “Pro studium na vysoké škole lépe připraví střední všeobecně vzdělávací škola. Podle mých zkušeností to většinou platí i pro technické obory”, dodává Šedlbauer.
Častý argument pro zachování současného stavu je, že nebude dost řemeslníků. Jenže většina absolventů oborů s výučním listem do tří let obor opouští a věnuje se činnostem, které nemají nic společného s tím, co je škola naučila. Ve skutečnosti je to mrhání jejich talentem i penězi nás všech na tyto školy. Práce dobrých řemeslníků je už většinou docela důstojně ohodnocená. To je nejlepší motivace, jak k řemeslům nalákat zájemce. A kraj má možnosti, jak jim udělat přípravu na povolání atraktivnější. Inspiraci může najít třeba u sousedů v Německu.
„Jestliže se chceme stát soběstační a konkurence schopní, potřebuje naše školství radikální změnu. Zřizovatelem středních škol je kraj a Libereckých kraj v této oblasti opravdu nezáří“, uzavírá Radka Benešová.
