Je nutné si uvědomit i to, že podle odhadů Organizace pro ekonomický a hospodářský rozvoj bude třeba pro zabezpečení výživy obyvatel do roku 2030 zvýšit výměru orné půdy v zemích EU ze současných 40 % na 50 % z celkové plochy. Vzhledem k přirozenému úbytku orné půdy je proto třeba ji chránit, nikoli ulehčovat její zábor a upřednostňovat zájmy průmyslu.
Právě konflikt těchto dvou přístupů nyní vznikl v Parlamentu. Narazila na sebe totiž senátní novela, která de facto usnadňuje zábor kvalitní zemědělské půdy ve jménu průmyslových zájmů, a představa, že půdu pro produkci potravin u nás musíme naopak chránit.
TOP 09 a Starostové se přitom jako takřka jediná skupina poslanců ve Sněmovně postavili proti senátnímu návrhu. Zástupci ODS společně s ČSSD zamítnutí nepodpořili. A to přesto, že senátní návrh vznikl v době, kdy ministerstvo životního prostředí dokončuje vlastní novelu dotčeného zákona, která řeší problematiku ochrany půdy komplexně a nezaměřuje se pouze na odvody za odnímanou půdu.
S odvody, které jsou ekonomickým nástrojem ochrany půdy, senátní novela nepočítá pro některé stavby, např. pro dopravu, elektroenergetiku, plynárenství a teplárenství a dále pro průmyslové zóny.
Považuji proto za nezbytné se v dalších fázích legislativního procesu snažit o co nejkoncepčnější řešení a o naplnění požadavků odborné veřejnosti na ochranu kvalitní zemědělské půdy v celé EU. Cílem musí být taková zákonná úprava, která přinese prospěch všem občanům nejen nyní, ale i generacím budoucím.
Bořivoj Šarapatka, poslanec
