To, že opět i veřejnoprávní média šíří naprosté bludy, jako například, že policie zasahovala v našem bytě (o tom bych opravdu něco musela vědět), mne už po předchozích zkušenostech nijak nepřekvapuje. Už vůbec mne nepřekvapuje, že se bulvární novináři dobývají ještě ve tři v noci na zvonky našich rodičů. A nedivím se ani, když po mně "investigativně" pátrají novináři z TV Nova, jako včera, i když se nikde neskrývám. Natož v domku svých rodičů, podle včerejší reportáže Novy "záhadně" vymazaného z google mapy (mimochodem úplným omylem, protože na adrese mých rodičů byl uveden jakýsi "Bio hotel". Asi po stém návštěvníkovi, který se dožadoval ubytování, mému tatínkovi došla trpělivost a poprosil Google o vymazání adresy tohoto neexistujícího hotelu. Google místo toho vymazal celý domek z mapy, a když rodiče pak opakovaně požadovali, aby to server změnil, nikdo už nereagoval. Tolik story "privilegované a utajené" rodiny Kateřiny Klasnové).

Nepřestává mne ale fascinovat, že někteří novináři, zdá se, vědí o celé kauze víc než já - právníci a můj manžel jsou totiž vázáni mlčenlivostí i vůči nejbližším členům rodiny, a to pod hrozbou trestního stíhání. Vítek tak nemůže říci de facto vůbec nic na svou obhajobu a vysvětlení celé situace. Zato média mají ring volný, ve svých zjištěních i spekulacích. A úniky informací do médií "z důvěryhodných zdrojů" se nikdo nezabývá, nejen v tomto případě.

A stejně tak mě nepřestává fascinovat, že média se sice ptají, zda a odkud například unikly nahrávky rozhovorů lobbisty Janouška s bývalým primátorem Bémem, ale nikdo - a především ani policie - už neřeší, CO na těch nahrávkách bylo.

Je to tak trochu jako z románů Franze Kafky. To, co se stalo, se vlastně nestalo, včetně manželova zadržení. A i když jsou toho plné noviny, já ani manžel nemůžeme nic říci, jen jsme opět nechca součástí reality show, či spíše pseudoreality. Ale pevně doufám, že to bude "show" opět s dobrým koncem.