Metodika vychází ze Strategie adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu, kterou hlavní město přijalo v roce 2017 s hlavním cílem zvyšování dlouhodobé odolnosti hl. m. Prahy vůči projevům klimatické změny.
V rámci specifických cílů zlepšování mikroklimatických podmínek v Praze a snižování negativního vlivu extrémních teplot, vln horka a městského tepelného ostrova na obyvatele Prahy a snižování dopadů extrémních hydrologických jevů – přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha na území hl. m. Prahy, se město rozhodlo tyto cíle naplnit prostřednictvím dokumentu Standardy hospodaření se srážkovou vodou na území hl. m. Prahy zajišťujícím optimalizaci způsobu hospodaření se srážkovými vodami na území hlavního města. Výše uvedené cíle jsou součástí také Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030.
Hospodaření se srážkovými vodami je komplexní přístup k odvodňování obydlených území, který klade důraz na zachování přirozeného vodního režimu, to znamená maximalizaci vsaku, výparu a minimalizaci povrchového odtoku. Standardy hospodaření s dešťovými vodami stanoví možnosti realizace přírodě blízkých řešení v oblasti hospodaření se srážkovými vodami na území hlavního města Prahy. Jejich cílem je dále inspirovat a motivovat stavebníky (soukromé i veřejné investory), aby navrhovaná řešení hospodaření s dešťovými vodami realizovali v co největší možné míře, a snažili se o maximální využívání srážek v místě spadu na veřejných i soukromých pozemcích.
“Praze tato metodika velmi chyběla. Sami jsme svědky toho, co dokáže způsobit jeden, ne-li více přívalových dešťů. Nebo naopak situace, kdy několik po sobě jdoucích týdnů nezaprší vůbec. A následky jak dlouhodobého sucha, tak velkého množství srážek jsou nejen pro obyvatele, ale i pro životní prostředí v Praze velmi zatěžující. Je potřeba se s těmito situacemi naučit pracovat a tyto standardy dále předat i soukromému sektoru, zejména developerům, kteří zde staví nová sídliště, aby je do svých projektů implementovali,” konstatuje Tomáš Murňák (Piráti), místopředseda Výboru pro infrastrukturu, veřejnou vybavenost a životní prostředí ZHMP.
Základním prostředkem hospodaření s děšťovými vodami je modrozelená infrastruktura, která podporuje adaptaci města v širším kontextu ekosystémových služeb. Novému pohledu na nakládání se srážkovou vodou v urbanizovaných územích je nutno aktivně přizpůsobit stavební procesy týkající se nejenom nových staveb, ale také změn odvodnění v zástavbě stávající. Nové zásady pro pozemní stavby, komunikace, pokládku a obnovu inženýrských sítí, zeleň a vodohospodářské stavby musí respektovat prioritu synergického spojení vody a zeleně do komplexního systému, nenáročného na provoz a údržbu. Standardy hospodaření se srážkovými vodami na území hlavního města Prahy určují pravidla jak pro vznik, tak pro přestavbu staveb na území Prahy.
Základním pravidlem z pohledu HDV je minimalizace nepropustných povrchů již v rámci urbanisticko-architektonického řešení, kdy se preferují zpevněné plochy s vegetačním krytem a realizace střech s retenční vrstvou. Dalším pravidlem je odvádění srážkového odtoku k vegetačním prvkům, akumulace a retence srážkové vody a vsak do půdního a horninového prostředí. Cílem realizace přírodě blízkých řešení je maximalizace využití vody v místě spadu a minimalizace odtoku srážkové vody do oddílné srážkové kanalizace.
