Zastánci našeho členství v paktu NATO pojali přítomnost americké armády jako exhibici loajality a zdůrazňování našich spojeneckých závazků. Například poslankyně ODS Černochová se na shromáždění na pražském Náměstí Míru zahalila do vlajky NATO, mávalo se americkými a aliančními vlajkami. Může to však ale někoho překvapit? Vždyť na různé mávání, ovace a vítání našich „spojenců“, ať už byli odkudkoliv, jsme přeci z naší historie zvyklí. Nicméně, každý má právo na svůj názor.
Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS) se řadí mezi odpůrce průjezdu americké vojenské kolony. Nejde však jen a pouze o průjezd samotný, jde i o odmítavé stanovisko vůči Severoatlantické alianci, jejíž jsme členy. Jako nacionalisté nemůžeme kladně akceptovat chování organizace, která pod vedením Spojených států svými vojenskými eskapádami působí jako zločinecký spolek s destabilizujícími dopady na život jednotlivých zemí.
Copak už jsme zapomněli na bombardování Srbska? Na mocenské choutky Washingtonu, které způsobily chaos v Libyi, v Iráku či v Egyptě, což ve svém důsledku vedlo k nárůstu islámského terorismu? Pokusy o instalaci tzv. západní demokracie do těchto států nám nyní přináší zvýšení počtu imigrantů do Evropy a tím ohrožení samotné existence starého kontinentu.
V souvislosti s průjezdem americké armády je zajímavá skutečnosti, proč se to nyní tak medializovalo, když v uplynulých letech se přes nás proháněly různé konvoje, a nikdo o tom ani nevěděl. Proč tedy až teď? Podle všeho jde spíše o demonstraci síly a vzkaz Moskvě o připravenosti Američanů na případný vojenský střet. Takové vzkazy ale nemusí zaznívat z našeho území.
Česká republika po roce 1989 propásla vinou nové vládní garnitury být zemí suverénní a neutrální. Znovu jsme se vrhli dobrovolně do obojku, který nás svazuje. Přál bych si, abychom se tohoto obojku co nejdříve zbavili.
Mgr. Tomáš Vandas, předseda DSSS
