Na Slovensku zase uvažují o zavedení tzv. esemeskového povolení vycházení. Když bude chtít člověk ven, aby si třeba nakoupil, měl by podle vládních činitelů požádat o povolení zaslanou sms a čekat na jeho schválení.
Zdá se vám to šílené? Jistě je. Ale také je to realita dnešní doby a covidové hysterie, kdy je nemoc, kterou nikdo nezpochybňuje, zneužívána k prosazování totalitních praktik, k totální kontrole člověka, k zamezení jeho osobního pohybu, cestování a trávení volného času podle vlastních svobodných představ.
Můžeme německý či slovenský model čekat i u nás? Ano, pokud budeme dál nečinně mlčet a přihlížet. Ministr vnitra Hamáček nám minulý týden oznámil, že vláda nám dovoluje cestovat na vlastní (!) chalupy či chaty, ale nesmíme dál zlobit. Rovněž se uvažuje o povinném nošení respirátorů. Roušky už prý nestačí. Vše se odůvodňuje vysokým počtem nemocných v nemocnicích. Zajímalo by mne, kolik by opravdu bylo covidových pacientů, kdyby se nemocnicím odbouraly příplatky za jejich léčení. Není totiž žádným tajemstvím, že i lidé s lehčím průběhem covidu zůstávají v nemocnicích, a ty za ně tak inkasují pěkné peníze navíc k rozpočtu. Prostě byznys jede.
Je jen na nás, jaký bude další vývoj. Potěšitelné jsou signály třeba z Polska a Itálie, kde lidé, podnikatelé a živnostníci, řekli dost a otevřeli svoje provozovny. Vlády pak jen nuceně začaly opatření zmírňovat a v Itálii dokonce padla vláda. Velké protesty proti vládním koronavirovým opatřením jsou i v Rakousku či v Holandsku. Je toho už prostě dost a lidé to dávají najevo.
Nevím, jak kdo, ale já chci svůj život žít, nikoliv přežívat, a být zavřený doma či v horším případě v jakémsi covidokoncentráku.
Mgr. Tomáš Vandas, předseda DSSS