Když pominu nesmyslnost protestu proti ministryni spravedlnosti, která je ve funkci jen pár dnů a nemohla tedy nic zkazit, volání po demisi Andreje Babiše je poněkud zvláštní z úst těch, co o sobě tvrdí, jak ryzí jsou demokraté. Babiš, ač se mi to sebevíc nelíbí, prostě vyhrál volby. Další argument o bývalém estébákovi ztrácí na věrohodnosti, pokud k demonstrantům promlouval v minulých dnech například bývalý premiér a dlouholetý komunista Petr Pithart, či pokud sedí v europarlamentu bývalý agent StB Plavec Štětina a nomenklaturní kádr Telička.
Osobně mám pocit, že nejde jen o Babiše či Benešovou, ale o pokračování boje pražské kavárny, která dosud nepřekousla prohru z prezidentských voleb. Mají plnou hubu demokracie, ale běda, pokud není po jejich. To se neznají, běsní, útočí za podpory médií a vyvolávají hysterii.
Výše uvedené řádky v žádném případě nejsou obhajobou Babiše, kterého nemusím. Jde však o opravdovou demokracii a respektování vůle občanů, kterou vyjádřili ve volbách. Babiš má obrovskou výhodu v tom, že proti němu stojí tzv. demokratický blok s diskreditovanými politiky v čele s Kalouskem a Pospíšilem. To si pak raději každý řekne, že než znovu tohle, tak raději Babiše, ten nám aspoň přidá na důchod. A úplně mě rozesmálo, když nějaký neznámý Minář (nikoliv s tvrdým „y“) z toho spolu Milion chvilek nenávisti vyzval premiéra k televiznímu duelu.
Je evidentní, že pražský Majdan se snaží o revizi výsledků voleb, ať již prezidentských nebo parlamentních, které nedopadly podle představ bruselských kolaborantů. Liberální demokracie jen zastírá to, co vykukuje stále častěji: nenávist, fanatismus, mediální lynčování všech, kteří ještě prezentují zdravý rozum. Současně je jasné, že razantnímu střetu se s touhle spodinou nevyhneme. Buďme na to připraveni.
Mgr. Tomáš Vandas, předseda DSSS