Pro srovnání v roce 1990 jsme měli v ČR 3 506 000 ks skotu, v roce 2020 jen 1 404 117, což je 40 procent.
Pokud jde o dojnice tak jsme jich měli v 1 236 000, nyní již jen 360 000, což je 29,1 procent původního stavu.
Mléka jsme vyprodukovali v roce 1190 4 802 000, v roce 2020 3 182 000 000, což je 66,3 procenta.
A hovězího masa jsme vyprodukovali 509 000 tun, v roce 2020 165 000 tun, což je 32,4 procenta.
V ČR se produkuje 75 000 litrů mléka/100ha z.p.
V SRN se produkuje 170 000 litrů mléka/100 ha zemědělské půdy, tj. 227 % ve srovnání s námi.
V Nizozemí se produkuje 621 000 litrů mléka/100ha, tedy 828 %.
V ČR se ročně produkuje 21tun hovězího masa na100 ha z.p.
V Německu se ročně produkuje 71 tun na100 ha z.p., tj.338 %.
V Nizozemsku se ročně produkuje 208 tun na100 ha z., p.tj. 990%.
Německo je přírodními podmínkami obdobné naší republice, přesto produkuje 3,4x více hovězího na 100 ha z.p.
Nizozemsko s většinou kvalitní půdy vhodné pro rostlinnou výrobu produkuje 9,9x více hovězího masa na 100 ha z.p., velkou část vyváží i do ČR (telecí maso). Holanďanům se vyplatí motivovat své farmáře k tak vysoké intenzitě produkce při dokonalé údržbě krajiny.
Pro srovnání v roce 1990 jsme měli v ČR 4 790 000 kusů prasat, v roce 2020 jen 1 499 307, což je 31 procent.
Prasnic jsme měli 311 tisíc, nyní již jen 87 740, což je 28,2 procenta.
Vepřového masa jsme vyprodukovali v roce 1990 v živé hmotnosti 763 tisíc tun, v roce 2020 již jenom 294 tisíc tun, což je 38,5 procenta původního stavu.
V ČR se produkuje 63 tun vepřového masa na 100 ha z.p. V SRN je produkce 326 tun vepřového masa na 100 ha z.p., tj. 517 %, tedy 5x více! V Nizozemí se produkuje 688 tun vepřového masa na 100 ha z.p. tj. 1092 %, tedy 11x více než v ČR!
Drůbežího masa se v roce 2005 vyprodukovalo 322 tisíc tun, ale v roce 2020 již pouze 263 tisíc tun.
V roce 1990 byla produkce vajec 3,681 miliardy kusů vajec, v roce 2020 to bylo 1,294 miliardy kusů.
V roce 1990 jsme měli 15 437 483 kusů slepic, v roce 2020 8 148 644 kusů.
U drůbežího masa za posledních 15 let klesla výroba o 24,3 % a spotřeba se zvýšila z 12,5 kg/obyvatele v roce 1990 na 28,5 kg/obyvatele v roce 2020, tzn. že výroba se měla zvýšit více, než o 128 %.
U produkce vajec dochází ve všech okolních zemích k jejímu navyšování, u nás se, i přes rostoucí spotřebu blížíme k soběstačnosti cca. 53 %.
Pokud jde o rostlinnou výrobu, čísla jsou také tristní. V roce 1990 jsme měli 4 228 000 hektarů zemědělské půdy, v roce 2020 jenom 3 533 825 ha.
I když živočišná výroba vyjádřená v produkci, tj. ve stálých cenách klesla téměř na polovinu, jsou obiloviny pěstovány pouze na 57,3 % orné půdy, oproti 61,8 % v roce 1990, kde živočišná výroba byla téměř dvojnásobná.
Německo má víc než 3násobný počet hospodářských zvířat na 1ha zemědělské půdy.
Už v roce 1936 se obiloviny pěstovaly na 58 % orné půdy. Místo, abychom na půdě, která se uvolnila po snížených ha na krmné plodiny, pěstovali zeleninu a ovoce s vysokou potřebou lidské práce, u kterých spotřeba stále roste, zlikvidovali jsme asi 2/3 ploch.
Stejně žalostná je situaci i u ovoce, kde v roce 2014 klesla produkce někde o více než 80 %, jako např. u hrušek, třešní, rybízu, ostatní klesly na cca. 30 %. Na tuto devastaci stačilo 14 let, pokud by byla veřejně dostupná čísla z roku 1990, byl by pohled na produkci ovoce ještě smutnější.
Pokud jde o brambory, v roce 1989 jsme jich pěstovaly 115 446 ha a v roce 2020 jen 23 877 ha tj. 20,7 % a z toho na produkci škrobu 5 774 ha.
„EU pod rouškou ochrany životního prostředí v režii několika starých zemí uplatňuje v zemědělské výrobě a potravinářském průmyslu koloniální politiku,“ říká Zdeněk Jandejsek.
Západní zemědělci dostávají mnohem vyšší dotace než naši. Podpory na plochu, tj. zemědělskou půdu, jsou u starých zemí v průměru až1,7krát vyšší (někdy i čtyřikrát Lotyšsko 94 eur x Belgie 400 eur na ha zemědělské půdy).
Kofinancování programu rozvoje venkova je v průměru 2krát vyšší u starých zemí než u nově přistoupivších (někdy i čtyřikrát Slovensko 25% x Rakousko 100 % prostředků z národního rozpočtu). Národní dotace jsou cca čtyřikrát vyšší u starých zemí oproti novým.
„Kvalitní orná půda se zatravnila místo toho, aby se na ní hospodařilo a tím zvyšovala úrodnost. Tato půda je více než 25let bez obnovy a tomu se prý říká ekologie. Mluvíme o uhlíkové stopě, ale nikomu nevadí statisíce kamiónů ročně přepravující potraviny do míst, kde si je mohou vyrobit sami a podstatně levněji. Naši kormidelníci zemědělství za 30 let nepochopili, že našim souputníkům v EU nejde o vyvážený společný trh, ale o likvidaci našeho trhu s potravinami a jeho ovládnutí vlastními výrobky,“ upozornil Jandejsek.
Jandejsek dále správně upozornil, že v případě vypuknutí konfliktu či přírodní katastrofy je obyvatelstvo bez dostatečné potřeby mléka, mléčných výrobků, masa, vajec atd. Dochází po léta k obrovského výpadku přírodního organického hnojiva, což způsobuje zejména: - snižování procenta humusu v půdě - špatnou údržnost vody v půdě - narušení drobtovité struktury půdy - okyselování půd - utužování půdy a nedostatek vzduchu v půdě - snížení množství půdních živočichů rozkládajících organické součásti půdy. Oslabování přísunu organického hnojiva do půdy po dlouhá léta působí na snižování úrodnosti půdy a její devastaci.
Vidíme, že Evropská unie, globalisté a nadnárodní korporace zničili české zemědělství. I proto je potřeba schválit zákon na podporu českých potravin a českého zemědělství, který navrhlo hnutí SPD.
Řešením je podpora infrastruktury našeho venkova a našich českých zemědělců a ochrana klíčových komodit. Zemědělská politika musí být znovu pod kontrolou našeho státu a hnutí SPD bude podporovat potravinovou soběstačnost našeho státu v nejzákladnějších komoditách, abychom byli připraveni na výživu obyvatelstva ČR pro případ války, ekonomické či migrační krize. Stejně tak budeme podporovat obnovu našeho venkova, aby tam lidé zase chtěli žít. Stejně tak musíme budovat armádu, která bude schopná chránit naše území a naše hranice a nebude expedičním sborem pro zahraniční agrese USA!
