Ekonom Lukáš Kovanda upozornil, že podle nejnovějších dat systému SWIFT se podíl eura na mezinárodních transakcích propadl na dějinné minimum. „Navíc poměrně výrazně roste podíl čínské měny, která tak může v dohledné době euro sesadit z pozice efektivně druhé nejpoužívanější mezinárodní měny,“ upozornil ekonom.
Podíl eura v mezinárodních platebních transakcích klesl letos v srpnu, tedy podle nejnovějších dostupných dat, na dějinné minimum, a to na 21,58 procenta (a reálně jen na 9,3 procenta). „Data globálního finančního systému SWIFT dále ukazují, že o podíl na mezinárodních transakcích připravuje euro hlavně čínská měna, renminbi, která svůj vlastní podíl znatelně zvyšuje, na srpnovou úroveň 4,69 procenta. Už překonává podíl japonského jenu,“ říká Kovanda.
Navíc role eura v mezinárodním platebním styku je totiž ještě vydatně nadhodnocena, jak dokumentuje letošní analýza amerického think-tanku Atlantic Council. „Protože se jím platí v měnové unii jménem eurozóna a do statistiky SWIFT se započítávají veškeré přeshraniční transakce, ať už v měnové unii či mimo ni. Podíl čínské měny je zase podhodnocený, neboť se započítávají transakce ve SWIFT, tedy původně západním finančním systému, sídlícím v Belgii, od něhož se ovšem tedy země typu Číny či Ruska odpojují - i kvůli západním sankcím souvisejícím s válkou na Ukrajině. O tom, že se odpojují, svědčí kromě jiného růst ceny zlata na dějinný nominální rekord,“ říká Kovanda.
Podle letošní analýzy Evropské centrální banky pouze 43 procent transakcí s eurem je takového typu, kdy se jedna ze stran transakce nachází mimo eurozónu. Zbylých 57 přeshraničních transakcí jsou pak ty odehrávající se v rámci eurozóny. „Podíl eura na světových transakcích tak letos v srpnu byl efektivně pouze 9,3procentní (43 procent z 21,58 procenta odpovídá zhruba 9,3 procenta). Podíl eura tedy poklesl na historické minimum, které se už vlastně tolik neliší od podílu například čínské měny; řádově je srovnatelný,“ říká Kovanda.
„Pro srovnání, přes čtyřmi lety, v září 2020, byl podíl čínské měny 1,97 procenta, zatímco podíl eura 36,29 procenta . Efektivně tak podíl eura činil 15,6 procenta, pokud tedy počítáme pouze transakce s ním překračující hranice eurozóny. Euro tedy před čtyřmi lety mělo zhruba osminásobně vyšší podíl než čínská měna. Dnes už to tedy není ani dvojnásobek. Čínská měna tudíž docela rychle euro dohání a má našlápnuto jej brzy předehnat, zejména pokud jednání typu těch, která tento probíhala na summitu BRICS, padnou na úrodnou půdu.
Kovanda upozornil, že ještě v roce 2010 americký dolar figuroval v 83 procentech čínských přeshraničních transakcí. Nyní je to už zhruba jen 43 procent. Čínská měna v tomto ohledu historicky poprvé předčila dolar loni v březnu, kdy tedy vůbec poprvé vykazovala vyšší podíl na čínských přeshraničních transakcích než americká měna.
Osmdesát procent českých občanů podle agentury STEM nechce přijmout euro, zatímco pro jeho přijetí je jen 20 procent občanů. Hnutí SPD nechce přijmout euro nikdy a chce, aby se občané o euru mohli vyjádřit v referendu. K argumentům Lukáše Kovandy bych ještě dodal, že přijetím eura bychom přišli o ekonomickou suverenitu. Euro je nástrojem pro vznik evropského superstátu. Měnová unie je nástrojem pro vznik fiskální unie a jednoho obrovského rozpočtu EU, unie daňové a nakonec pro vznik jednoho státu. Navíc euro není vůbec úspěšný ekonomický projekt. Také odmítáme podílet se na placení dluhů států eurozóny, které jsou zadluženy až na půdu.
