Vážené dámy a pánové. Jsme před závěrečným projednáváním státního rozpočtu na rok 2019. Naše země je sama o sobě bohatá. Máme poměrně dost peněz, ale vláda s těmi penězi neuvěřitelně plýtvá namísto toho, aby podporovala slušné a pracující lidi, nebo také šetřila na horší časy. Tak jen víc a víc utahuje šrouby, aby z lidí vytáhla ještě více peněz pod falešnou záminkou služeb občanům.
Schodkový rozpočet je v současné ekonomické situaci velmi špatným krokem. Nemuselo by tomu ale být všeobecně, protože každý z nás si umí představit situaci, kdy je výhodné si půjčit peníze na výhodnou investici, která bude přinášet v budoucnu zisky. To ovšem není případ této vlády.
Vážené dámy a pánové, padají tu nejrůznější procenta a miliony, kam by měly jít tam, či onam. Hodně legrační jsou stesky například na procentuální naplnění rozpočtu obrany a zároveň premiér Babiš mluví o dalším vysílání českých vojáků do bojových misí. Měli bychom vědět, co za tím je. Touha zbrojařských firem mít zajištěný pravidelný kus miliardového koláče. Víc nic.
Zájem státu je naprosto opačný. Stát chce mít zajištěnou obranu a to s tou nejvyšší efektivitou. Obraně údajně chybí procenta. A právě v těchto dnech nám Nejvyšší kontrolní úřad oznámil, že rezort obrany nevyužívá objekty v hodnotě 6,5 miliardy korun. Pamatujeme přitom zprávy, kdy obrana dávala miliardy soukromníkům na hlídání nejrůznějších objektů. Jinými slovy, platili jsme miliardy soukromým ochrankám, kde ponejvíc pracují invalidní důchodci a lidé s nejnižší kvalifikací, aby nám hlídali naši armádu.
To je tak absurdní, že by to nevymyslel žádný scénárista. I když v minulosti jsme již podobné kousky zažili. Vzpomeňme na KDU-ČSL a co způsobila zakázka s armádními padáky, které šily mámy na mateřské v kuchyních v Bystrém u Poličky pro člena KDU-ČSL pan Andrlíka. Bez následků také armáda prošustrovala na pokyn politiků například 19 miliard za fiktivní modernizaci tanků.
Výše uvedené zmiňuji z jediného důvodu. Až tady bude kdokoliv operovat čísly, kolik je kam třeba, bylo by fajn, aby měl představu na co, proč a jak peníze efektivně vynaloží. To je největší problém každého rozpočtu. Mechanické házení miliardami sem a tam, aniž by bylo jasné, jak se s nimi v praxi naloží. Vláda a ministři, kteří rozpočet sestavují a následně peníze utrácejí, by měli maximálně hlídat, jak se s penězi nakládá. K tomu ale evidentně nedochází. Stačí se podívat na miliardové zakázky, které vyšetřuje Nejvyšší kontrolní úřad.
Evropská komise kdysi v devadesátých letech vydala knihu Faktor 4, v níž na stovkách případů popsala, že i za tehdejších technologií se v ekonomice dala ušetřit čtvrtina energie. Prostou výměnou spotřebičů, změnou spotřebitelského chování a podobně. Tato premisa platí ještě více v hospodaření českého státu. Na straně jedné bychom mohli lidem život udělat levnější a pohodlnější a na straně druhé bychom mohli zefektivněním práce a investic ušetřit řádově stovky miliard.
Prezident Miloš Zeman si od šéfa NKÚ Miloslava Kaly vyžádal informace, jak funguje český stát. A prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Kala zaslal panu prezidentovi dopis, v němž ještě informace z poslední výroční zprávy úřadu doplnil o svůj komentář. Dopis pan prezident označil za děsivé čtení.
Šéf nejvyššího kontrolního úřadu varuje, že český stát je ve vleku ekonomických zájmů finančních skupin a byrokracie dusí rozvoj společnosti. Zmínil také řadu příkladů, kde se podle něj ztrácí peníze. Jako jeden z příkladů uvádí Kala zdravotnictví. Fakultní nemocnice ročně utratí za nákupy 2,5 až 7,7 miliardy korun. Systém je ale podle prezidenta NKÚ absolutně netransparentní.
Během tří let třeba nemocnice nakoupily léky za 5,5 miliardy a zdravotnické prostředky za 5,1 miliardy bez zadávacího řízení. To je skandální a může za to vláda. Systém nákupu v mnoha příkladech představuje netransparentní praxi, která jde proti principům efektivního a hospodárného nakládání s veřejnými prostředky, upozorňuje Nejvyšší kontrolní úřad ve své výroční zprávě.
V cenách léků a zdravotních prostředků jsou obrovské rozdíly. Nemocnice nakupují shodné léky za ceny s rozdílem i 33 tisíc korun za jedno balení. Je zcela běžná praxe, že jeden dodavatel prodává tentýž lék do různých fakultních nemocnic za různé ceny. Tentýž lék byl předražen i o více, než 60 procent, říká Nejvyšší kontrolní úřad. A na vině je zavedený systém bonusů, který prezident NKÚ Kala považuje za šedou zónu českého zdravotnictví. Díky tomu se třeba u kardiostimulátoru lišila cena napříč nemocnicemi i o 83 tisíc korun. A u kardioverteru byl rozdíl dokonce 520 tisíc korun za kus.
Drahý a nefunkční máme podle Nejvyššího kontrolního úřadu také systém sociálního bydlení. Za pět let vyplatilo Ministerstvo práce a sociálních věcí na podpoře bydlení 60 miliard korun. Navíc Ministerstvo pro místní rozvoj a Státní fond rozvoje bydlení daly na podporu sociálního bydlení 1,8 miliardy. Ale teď se podívejme na reálné srovnání těchto čísel a zjistíme ten šílený stav. Podpořili tím pouze 2 647 bytových jednotek.
Naproti tomu Slovensko ve stejném období vyplatilo na dotacích do rozvoje bydlení 3,8 miliardy a podpořilo 27 897 bytových jednotek. Z toho na pořízení nájemních bytů bylo vyplaceno 3,2 miliardy a podpořeno 7 944 bytových jednotek. To znamená, že tady vidíme, jakým způsobem pracuje česká vláda.
A při vědomí těchto faktů bychom se měli ptát. Kolik ještě Ministerstvu pro místní rozvoj přisypat bychom se neměli ptát. Kolik ještě Ministerstvu pro místní rozvoj přisypat, ale kde vzít bič, aby stát konečně utrácel peníze s rozumem a účelně. Navíc se situace nelepší. V roce 2005 bylo v Česku 310 sociálně vyloučených lokalit a žilo v nich 80 tisíc lidí. V roce 2016, to znamená po 11 letech, bylo takových lokalit 606 a žilo v nich 115 tisíc lidí.
Neúčelné a špatné je také hospodaření s penězi na vědu a výzkum. Česko podle Nejvyššího kontrolního úřadu nedosahuje ani průměrné inovační výkonnosti. Mezi zeměmi Evropské unie skončila Česká republika v roce 2016 na 13. z 28 míst.
Samostatnou kapitolou je regionální rozvoj. V jeho rámci obce navazovaly různá partnerství. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu šlo ale jen o ukázku dočerpání alokace končícího programového období za každou cenu a na poslední chvíli. A takto bych mohl pokračovat ministerstvo po ministerstvu.
Ano, pane premiére. Kradne sa všade - a vy jste měl historickou příležitost s tím něco dělat. Ale neudělal jste.
Navíc navzdory slibům, že rozpočet nebude v deficitu, nám dluh opět povyroste. Takže skutečné výsledky této vlády - a znovu říkám, že jsou to všechno závěry Nejvyššího kontrolního úřadu - jsou skutečně tristní.
Dámy a pánové, někdo může namítnout, že opozici se to lehce kritizuje. Ale faktem je, že když se kohokoliv uchází o vládnutí, o ministerská křesla, musí počítat s tím, že výměnou za dobrý flek bude muset odvádět nějakou dobrou práci. To, co naše země potřebuje dnes, je silná redukční dieta. Ne Kalouskova na úkor důchodců a sociálně slabých, ale na úkor všech pijavic a parazitů přisátých na státní rozpočet.
A nejde přitom jen o ziskové politické neziskovky, jako je Transparency International a další, ale stovky silných lobbistických uskupení, kdy aktuální jsou např. naši téměř monopolní dodavatelé velkých staveb, jako jsou dálnice a železnice. Tragický stav na dálnici D1 je přece ukázkou absolutní neschopnosti státu zadávat zakázky. To, že firmy staví pomalu a nekvalitně, není jen jejich vina. Dělají přeci to, co jim po desítky let stát dovoluje. Pokud máme panu ministrovi dopravy Ťokovi schválit byť jen jedinou korunu, tak přeci to první, co po něm musím žádat, je jistota, že ta koruna se využije účelně. A nikoliv tak, jako dnes. Jak se tu, dámy a pánové, chcete dohadovat, kolik miliard dáme na dálnice, když tyhle miliardy si rozebere zase několik doslova známých firem a nám zase zbudou ucpané a polorozpadlé silnice?
Tento rozpočet nemůžeme za SPD podpořit také proto, že vláda navyšuje dávky nepřizpůsobivým. Odmítá skutečně jasnou pomoc pracujícím rodinám s dětmi. Podporuje finančně politické neziskové organizace. Či financuje vojenské mise české armády v zahraničí. Vláda na naše připomínky nedbala a nedbá.
A nyní bych se krátce na závěr zastavil u pozměňujících návrhů, o kterých budeme hlasovat a také jsme navrhli jménem SPD. Ty pozměňující návrhy jsou cca ve výši 3,5 mld. korun a v podstatě ty okruhy jsou následující. Navrhujeme navýšení peněz na podporu občanů se zdravotním postižením. Navrhujeme přesunout peníze z inkluze ve školství, se kterou nesouhlasíme, do kapitoly Speciální školství. To znamená, abychom podporovali speciální školy. Navrhujeme také zvýšit peníze na boj s kůrovcem. Navrhujeme mj. také přesunout peníze z kapitoly na rozvoj bojových misí, bojových sil v zahraničí, co propaguje tato vláda, tzn. bojové mise české armády v zahraničí. A navrhujeme přesunout peníze naopak na obranu České republiky, aby armáda měla více peněz na obranu České republiky. A máme tady i další pozměňující návrhy, také se to týká invalidních spoluobčanů a osob se zdravotním postižením a další pozměňující návrhy.
Krátce řečeno - nechceme podporovat nějaké řekl bych politické neziskovky, nějaké nepřizpůsobivé lidi, ale chceme podporovat slušné a řádné občany.
Takže děkuji za pozornost a prosím vás také o podporu.
