dnes tady stojíme před žádostí vlády o prodloužení nouzového stavu o celý další měsíc. Na jaře letošního roku jsme velmi loajálně podpořili vše, co vláda žádala a navrhla. Nebyla data. Nikdo netušil, čemu čelíme a shodli jsme se, že preventivní, jakkoliv tvrdá a plošná opatření, byla lepší než nedělat nic a čekat. Nijak jsme nikdy nezpochybnili a dodnes nezpochybňujeme fakt, že nový vir, tak jako vir chřipky a další infekce, skutečně může zhoršit průběh některých chorob a je jednou z příčin předčasné smrti u tzv. polymorbidní lidí a na jaře bylo i podezření, že může zabíjet sám o sobě.
Proto jsme žádali a od té doby kontinuálně žádáme vládu, aby analyzovala stav a vyhodnotila nebezpečí a rizika šíření viru SARS-CoV-2. A k našemu překvapení se stal opak. Pokud vláda nějaká čísla důležitá pro zvládání šíření infekce měla, pak je tajila, jako například data o tom, kde a v jakém procentu se infekce šíří. Proč? Protože by tato data narušila vládní návrhy na plošná opatření. Jenže data o skutečné, faktické nebezpečnosti viru jsou potřebná přece k tomu, abychom mohli odpovědně zvážit opatření tak, abychom nezpůsobovali více škody než užitku. Pokud tu bude nebezpečí, že tu začnou umírat tisíce lidí, je třeba přijmout jiná opatření, než pokud tu je vir, který zabíjí jen v relativně řídké kombinaci dalších onemocnění relativně malou část nemocných lidí.
Pokud by tomu tak bylo, pak opatření nemohou přece bránit normálnímu životu drtivé většině občanů, která není nějak ohrožena. Zdůrazňuji, že odmítám bagatelizaci a dodávám, že to nejsme my, SPD, ale ani politici, kteří by tato rizika měli posuzovat, ale měli by to dělat na základě jasných, prokazatelných dat odborníci, a to se, bohužel, neděje.
V interpelaci jsem minulého pana ministra zdravotnictví žádal o informaci, zda se provádí pitvy u zemřelých, u kterých se uvádí úmrtí s covidem, a zda máme ověřená data, kolik lidí umírá na covid a kolik lidí umírá na jiné choroby nebo úrazy a pouze jsou covid pozitivní. Dodnes jsme tato čísla neobdrželi. Ministerstvo zareagovalo pouze alibistickým prohlášením, cituji, že statistika zahrnuje úmrtí všech lidí, kteří byli pozitivně testováni na COVID-19 bez ohledu na to, jaké byly příčin jejich úmrtí. Konec citátu.
Jinými, ale přesnějším slovy statistika zveřejňovaná Ministerstvem zdravotnictví denně přebíraná médii neříká, že zemřelí zemřeli na covid, ale že ti zemřelí byli pozitivně testováni. Přednedávnem jsem hovořil o tom, že z informací, které jsou v médiích o skutečně provedených pitvách, například z výpovědí dvou patoložek z pražské nemocnice Na Bulovce víme, že u zemřelých uvedených ve statistice jako zemřelí na covid, kteří byli pitváni, prokazatelně nešlo o úmrtí na samotný COVID-19, ale dokonce ze tří pitvaných dva tento virus ani v těle neměli. Podařilo se nám dohledat zprávu Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění na stránkách Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a uvádí toto, cituji: "Vyšetřování pitevního materiálu na SARS-CoV-2 do konce září byly pozitivní záchyty SARS-CoV-2 sporadické. V srpnu bylo vyšetřeno 17 materiálů, vždy s negativním výsledkem. V září 9 pitevních materiálů bez záchytu SARS-CoV-2. Dva materiály pozitivní. V říjnu 9 materiálů negativních, 6 pozitivních. V jednom případě pozitivity pozitiva detekována pouze v myokardu. Materiály z DCD a krev byly na přítomnost viru negativní." Konec citátu.
Výše uvedená čísla pitev jsou, pravda, marginální. Potřebovali bychom mít pitevní zprávy nejlépe od všech 2000 zemřelých s covidem, abychom mohli pravdivě říct, jak na tom doopravdy jsme, ale není naší vinou, že zcela úmyslně se takový výzkum nedělá. Ale uvedená data svědčí o dvojím. Jednak o tom, že Ministerstvo zdravotnictví nijak neusiluje o nějaké plošné informace o příčinách úmrtí, a dále o tom, že alespoň tam, kde se pitvalo, úmrtí buď nemají souvislost COVIDEM-19, nebo jen vzdálenou, tak jako viry chřipky a další infekce. Tento fakt potvrdil na odborné konferenci s názvem Co víme a nevíme o COVID-19 pořádané Univerzitou Karlovou ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek, který odhaduje, že 60 % lidí, jejichž úmrtí jsou v koronavirových statistikách v Česku, nezemřelo primárně na COVID-19. Většinou měli i jiné chronické nemoci, často i více než jednu. Šárka Daňková z ÚZIS upozornila i na případ, kdy lékař určil jako hlavní příčinu úmrtí COVID-19, zároveň ale do listu také uvedl, že dotyčný zemřel po pádu, utrpěl mnohačetné zlomeniny žeber a selhalo mu srdce.
Ve skutečnosti z veřejně dostupných zdrojů neznáme ani jeden případ, kdy by v České republice člověk podlehl prokazatelně jen infekci viru SARS-CoV-2. Média v polovině dubna informovala úmrtí čtyřiačtyřicetiletého muže s COVIDEM-19, jehož příčinou smrti měl být samotný COVID-19. Podle lékaře kliniky anestezie, resuscitace a intenzivní péče 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martina Balíka se později u něj podařilo odhalit zhoubný karcinom levé ledviny.
Ústav zdravotnických informací a statistiky zpracoval data o zemřelých pacientech pozitivně testovaných na COVID-19 k 1. květnu podle věku a jejich chronických chorob. Mezi lidmi nad 60 let mělo více než 70 % kardiovaskulární onemocnění, jako například vysoký tlak, u osmdesátníků to bylo přes 80 %.A jak je tomu ve světě? Podle nejaktuálnějších čísel americké CDC, což je federální agentura Spojených států pod Ministerstvem zdravotnictví a humanitních služeb, je smrtnost, tedy podíl úmrtí v poměru k počtu infikovaných následující: ve věku 0-19 let je to 0,00003, ve věku 20-49 let je to 0,0002, ve věku 50-69 let je to 0,005 a ve věku 70+ je to 0,054. Tato čísla z USA přitom ovlivňuje fakt, že dostupnost lékařské péče je pro většinu lidí daleko horší než v České republice a smrtnost tu je určitě vyšší než u nás.
Jenže smrtnost v České republice sledovat nelze. Protože namísto toho, abychom zveřejňovali a sledovali čísla skutečně nemocných, tak jako se to vždy u každé epidemie dělalo v minulosti, zcela nelogicky a poprvé v dějinách sledujeme počty infikovaných, které jsou samozřejmě zdánlivě vysoké. Zdánlivě proto, že pokud bychom testovali přítomnost jiných virů, například chřipky, došli bychom ke stejným, možná vyšším číslům. A stejné by to bylo u mnohých onkologických virů.
Na přelomu roku 2018 až 2019 prokazatelně onemocnělo chřipkou přes 960 tisíc lidí u nás v ČR. A to jsou jen čísla, u kterých nemoc prokazatelně diagnostikoval lékař. Bez lidí, kteří leželi v horečce u čaje doma, aniž šli k lékaři. A prokazatelně, skutečně prokazatelně ten rok 2018 umřelo více lidí než jiné roky předtím a více samozřejmě i než letos. Byla to skutečná epidemie, která skutečně masívně zabíjela a způsobila zřejmě dřívější smrt zhruba dvěma tisícům lidí. Virus přitom měli bezpochyby v těle řádově miliony lidí. Navzdory tomu nikdo nelikvidoval ekonomiku ani masivně a plošně neomezoval svobody lidí. To, co říkám, není zlehčování viru COVID-19, to zdůrazňuji. Ale je naprosto nutné dát každé riziko do kontextu jiných rizik a pak vybírat to nejmenší zlo.
Plošná opatření a panika totiž následně skutečně ohrožují už všechny z nás. Zahlcují se nemocnice a naopak jsme zablokovali část zdravotníků a tím ochromujeme schopnost zdravotnictví na veškeré nemoci a úrazy adekvátně reagovat. A ohrožujeme nejen nemocné s covidem, ale všechny nemocné a ohrožené lidi v zemi. Pokud dnes máme problém, tak za ním nestojí jen covid, ale také zmatek a panika, kterou jsou následně skutečně lidé ohroženi.
Dovolil bych si citovat imunology, kteří říkají, že podstatné je odlišit infekci koronavirem SARS-CoV-2, kterou nakonec prodělá většina z nás, od onemocnění COVID-19 s klinickými projevy a potřebnou lékařskou péčí. Tyto případy je potřeba minimalizovat. Ohroženou skupinou jsou pacienti s COVID-19, nikoli většinová populace.
Další významně ohroženou skupinou, která může infekci šířit, jsou zdravotníci. A poslední rizikovou skupinou jsou senioři nad 60 let a to hlavně z důvodu řady jiných chronických onemocnění. Současná data hovoří jasně, že u maximálně 20 % pacientů s COVID-19 nikoli těch s pozitivním testem, ale s klinickými projevy, má nemoc vážný průběh.
Vážené dámy a pánové, chraňme ohrožené a neohrožujme neohrožené. To by měla být první premisa veškerého konání vlády. Pod pláštěm epidemiologických opatření jsou omezovány Ústavou dané občanské svobody i ekonomika. A otázka zní, na kolik jsou potřebné k tomu, aby chránila ohrožené a naopak neohrožovala ty, kterým žádné problémy nehrozí. Což je skutečně drtivá většina obyvatel naší země. Tím myslím žádné značné problémy.
Vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych tady jménem rodičů řekl ještě jednu základní, jednu zásadní premisu. A to, že děti patří do škol. Opatření vyhlašovaná Ministerstvem zdravotnictví, vyhlašovaná v souvislosti s COVID-19, negativně dopadají na české školy již od března 2020.
V novém školním roce pak byla jejich práce ztížena už i tím, že žáci měli dohnat učivo z loňského školního roku. Zavřením škol jsme minulé ztráty ještě prohloubili.
Dovolím si ocitovat z dopisu panu ministrovi zdravotnictví od jedné paní ředitelky školy. Cituji. Ten citát bude trošku delší. "Vážený pane ministře. Opatření nastavená Ministerstvem zdravotnictví ohrožují zdraví žáků a významně komplikují vzdělávání v základní škole. Česká obchodní inspekce je schopná rychlým šetřením zjistit, jaký je skutečný stav ve školách, kolik je nakažených žáků a učitelů a jaký byl zdroj nákazy. Přijímat plošná opatření bez skutečných dat považuji za velice nesprávný krok. Jakmile se žáci ze sociálně slabých rodin nemohou učit ve škole, neučí se v převážné většině vůbec. A nic na tom nemění povinnost distančně se vzdělávat.
Buďte prosím tak velice laskav, vážený pane ministře, nechte si zjistit skutečná data a nutná opatření realizujte místně, nikoliv plošně. Zároveň si vás dovoluji požádat, abyste vyslyšel hlasy odborníků, lékařů, kteří upozorňují na škodlivost nošení roušek ve školách a tato opatření v nejkratší možné době zrušil." Stále cituji z dopisu jedné ředitelky základní školy panu ministru zdravotnictví.
Budu pokračovat v tom citátu: "V naší škole je 746 žáků. Ke dni k 1. říjnu byly pozitivně testovány tři děti. Všechny se nakazily na rodinných oslavách, ale byly bezpříznakové. Kvůli nim šlo do karantény 75 dětí, s nimiž museli rodiče zůstat doma. Ani jedno z těchto testovaných dětí nebylo pozitivní na COVID-19. Tři pozitivní žáci byli bezpříznakoví. Nemocná byla i jedna paní učitelka, u které měla nemoc lehký průběh. Kolegyně, které jsou s ní v kabinetě, se od ní nenakazily, byly na testech. Zdroj nákazy také nebyl ve škole. Z dosavadních zkušeností vyplývá, že škola není místem, kde by docházelo k masívnímu šíření viru. Zavírání celých tříd u dětí, které jsou naprosto zdravé, považuji za komplikaci zejména pro jejich rodiče, kteří přicházejí o část platu." Konec citace z dopisu ředitelky základní školy.
Vážené kolegyně a kolegové, sociální izolace, kterou uvalujeme na dospělé i děti, má podle psychologických studií velmi negativní dopad na duševní stav člověka. Sociální izolace u dospívající mládeže může vést k poklesu nálady, depresím a úzkostným stavům. To potvrzují i statistiky Linky bezpečí, na kterou se na jaře po uzavření škol obrátilo v průměru o třetinu více dětí a mladistvých vůči (kvůli) psychickým obtížím. O více než polovinu se za březen zvýšil počet těch, kteří se na Linku bezpečí obrací kvůli kyberkriminalitě na internetu. Výrazně narostlo riziko rozvinutí závislosti například na telefonu nebo počítači.
Učitelé, rodiče a my také žádáme, aby se zveřejnila kritéria, za kterých se rozhoduje o zavírání či otevírání škol. Je to pomoc nejen školám, ale celé ekonomice. V porovnání s restauracemi jsou totiž při uzavírání škol dopady ještě dlouhodobější. V ekonomii je několik výzkumů, které potvrzují, že i několikatýdenní či měsíční absence rozevírá nůžky mezi žáky z vyšších a nižších sociálních sfér. Někteří rodiče pomáhají, jiní ne. Pokud nebudou pomáhat měsíce, je to problém a dopady jsou vidět desítky let do budoucnosti na kariérách a pracovních trzích. Čísla, která unikla, přitom hovoří jasně. Přenosy infekce ve školách byly v řádu jednotek procent.
Vážené dámy a pánové, mohl bych mluvit ještě dlouho. Ale myslím, že i na základě výše uvedeného jsem dostatečně osvětlil důvody, proč hnutí SPD nepodpoří prodloužení nouzového stavu na délku 30 dní tak, jak navrhuje vláda. Jsem si zároveň vědom, že návrh na třicetidenní prodloužení má tady ve Sněmovně zřejmě u jiných stran většinovou podporu. Proto hnutí SPD předkládá k hlasování alternativní návrh na prodloužení pouze o 10 dní s tím, že budeme společně situaci odpovědně každodenně vyhodnocovat a můžeme následně dobu kdykoliv upravit.
A jsem rád, že mi dal před chvílí za pravdu i sám nový ministr zdravotnictví Jan Blatný, který tady před chvílí znovu potvrdil, že na vyhodnocení opatření stačí 10 dní. Takže pak je otázkou, o jakém návrhu tady vlastně máme následně hlasovat. Takže já znovu říkám: my předkládáme k hlasování alternativní návrh na prodloužení pouze 10 dní s tím, že budeme společně situaci každodenně vyhodnocovat a můžeme následně dobu kdykoliv upravit.
Protože občané naší republiky se dostávají do obrovských finančních a sociálních potíží. A myslím, že by si občané zasloužili, ti slušní občané by si zasloužili, aby politici skutečně poctivě zvažovali každý den omezení či neomezení navíc na základě aktuálních informací a tvrdých dat. A to nejen ze zdravotního hlediska, ale i z ekonomického a sociálního.
A říkám, že poslanecký klub SPD je připraven tady být "non stop", abychom mohli hlasovat, abychom mohli projednávat skutečně citlivě den po dni ty vládní návrhy opatření, aby byť jenom jeden den nebyl zbytečně navíc, abychom byť o jeden den, o vteřinu navíc zbytečně neomezili sociální, ekonomický a finanční život a finanční situaci našich občanů, a to právě při posuzování i toho zdravotního hlediska.
A dodám, že to bylo SPD, které již na jaře navrhovalo novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, aby se nemusel na podzim vyhlašovat nouzový stav. Vláda ale na jaře náš návrh odmítla a všichni víme, že vláda i bez nouzového stavu spolu s kraji může a měla by dělat nikoli plošná a ekonomicky likvidační opatření, ale konkrétní a cílená opatření tam, kde skutečně nějaká nebezpečí hrozí. A na jaře už jsme na to upozorňovali, že je potřeba novelizovat zákon o veřejném zdraví, upravit ho, aby ta opatření, případná opatření, mohla být dělána bez vyhlášení nouzového stavu.
Takže za hnutí SPD jsem přednesl naše stanovisko. Ještě další naše stanovisko dodá předseda poslaneckého klubu Radim Fiala, ještě upřesní další věci, a já vám děkuji za pozornost.
