stojíme před projednáním návrhu ústavního zákona z pera našeho hnutí Svoboda a přímá demokracie SPD, které zavádí přímou volbu a potažmo i odvolatelnost starostů a hejtmanů, resp. tento zákon to umožňuje.

Považujeme náš návrh mj. také za první krok, směřující k odvolatelnosti politiků. Tak jako všechny zákony, předkládané naším hnutím SPD, nejde tady o nějakou politickou účelovku, ale o návrh, který si vynutilo poznání v praxi.

Navrhujeme tuto novelu Ústavy s přesvědčením, že následné přijetí prováděcích předpisů o přímé volbě starostů, hejtmanů a členů zastupitelstev územně samosprávných celků povede ke kvalitnější demokracii a obrodě správy věcí veřejných v ČR. Od přímé volby si také slibujeme zdůraznění větší osobní odpovědnosti osoby primátora, starosty nebo hejtmana.

Navíc dojde k podstatnému posílení důvěry občanů, kterým se tak vrátí nutný pocit a zájem, že se podílejí na správě věcí veřejných, a skutečně o nich sami rozhodují, což by mělo podstatně zvýšit volební účasti.

Před mnoha lety jsme po setkání se starosty zaznamenali problém, který je spojoval bez ohledu na obec nebo politickou příslušnost. Ve volbách vítězní starostové si stěžovali na nestabilitu a nejistotu s tím, že byť třeba vyhráli volby, tak jsou závislí na zastupitelstvu a v praxi nemohou plnit svůj volební program, ale plní zadání zastupitelstva, které je může kdykoliv z minuty na minutu odvolat. Pochopitelně ten stav ještě také z jiného pohledu můžeme pojmenovat. S tím má zkušenosti typicky třeba Hnutí ANO, že vyhrálo dokonce volby v krajích, vyhráli mnoho starostů, ale pak byli odsunuti. Odsunuti, protože se domluvil druhý, třetí, čtvrtý v pořadí, anebo stejně tak na obci nebo v kraji, a přestože si občané přáli, aby kraj vedl vítěz, tak k tomu reálně nedošlo. Takže z různých pohledů mají s tímto zkušenosti všechny možné politické strany.

Podle studie Proměny městských zastupitelstev v evropské perspektivě podporuje zavedení přímé volby starostů, ale i hejtmanů přibližně 75 % dotazovaných zastupitelů v České republice. V anketě pořádané Ministerstvem vnitra mezi starosty jednotlivých obcí se pro přímou volbu vyslovilo 65 % starostů, kteří odpověděli. Pochopitelně dalším příkladem, jak potřebné jsou změny, je pražská radnice a opakující se řekl bych výměny primátorů, kdy se primátorem občas stává člověk, kterého lidé za primátora nevolili. To ovšem není jen specialita Prahy, jen je nejvíc vidět. Celá Evropa přitom už dnes standardně volí starosty, hejtmany, primátory přímo a přímo je dokonce občané i odvolávají. Tento druh volby je znám ze států, jako je Itálie, Portugalsko, Řecko, Kypr, Slovinsko, Slovensko, Polsko, Rumunsko, Bulharsko, Ukrajina, Makedonie nebo Albánie, a v případě hejtmanů i v již výše zmíněných státech Evropské unie. Přímá volba se aplikuje například i ve Velké Británii, kde o způsobu volby rozhodují občané v referendu. Dále v Německu a Rakousku se užívá přímá volba v celé řadě spolkových zemí. V Norsku a Maďarsku je přímá volba v obcích do deseti tisíc obyvatel.

Pro Českou republiku jsou velmi důležité poznatky, které byly získány po zavedení přímé volby na Slovensku. V některých parametrech by mohl být slovenský model inspirativní pro Českou republiku, neboť se dotýká jak starostů, tak i hejtmanů. Za jednoznačné pozitivum ze slovenské zkušenosti lze označit, že funkce starostů je individuálním postem a stojí v tomto smyslu pod výraznější kontrolou občanů, kteří ho mohou z funkce odvolat. Z praxe rovněž vyplývá jednodušší a pružnější správa obce. Obdobně lze hodnotit i funkci předsedy samosprávného kraje, ekvivalent hejtmana. Právě poslední volby do samosprávných krajů na Slovensku ukázaly, že přímá volba je i efektivní širokou občanskou pojistkou proti případným negativním celospolečenským jevům, jak se ukázalo na případu Banskobystrického kraje, kde nebyl znovu zvolen Marian Kotleba z Lidové strany Naše Slovensko. Rovněž v Polsku se konstatují nezpochybnitelná pozitiva přímé volby starostů. Tím je především vyšší míra zapojení občanů do správy obce a jejich vyšší zájem o místní záležitosti. Předpokládané postavení starosty s sebou nese i nároky na osobnost starosty. Každý kandidát na starostu jde do voleb "se svým politickým programem", který naplňuje po zvolení pod kontrolou občanů obce. Po dosud získaných zkušenostech je zavedení přímé volby starosty hodnoceno jak občany, tak polským Ministerstvem vnitra pozitivně. A znovu zdůrazňuji, že ve většině zemí Evropy ta přímá volba funguje.

Co říci závěrem? Také ohledně přímé volby starostů a hejtmanů panuje jako u referenda teoretická shoda s mnohými dalšími politickými stranami ve Sněmovně, že jde o správné řešení. I tady se ovšem praxe s teorií míjí a tak nějak jsme se dosud zavedení přímé volby politiků, tím mám na mysli starostů, potažmo hejtmanů, bránili. Máme dnes, vážené dámy a pánové, historickou příležitost změnit pověst nás politiků jako synonymum brzdy těchto změn z hlediska některých občanů. Zákon, který navrhujeme, je samozřejmě první krok, který přímou volbu a odvolatelnost dává do Ústavy. Bez této změny totiž nelze dělat další prováděcí zákony, které ústavní změnu uvedou do praxe. My máme za to, že následný prováděcí zákon by mělo napsat a předložit Ministerstvo vnitra na základě všeobecného konsenzu napříč politickým spektrem. Samozřejmě se nebráníme ani tomu, aby následný prováděcí zákon připravilo třeba ministerstvo ve spolupráci s vybraným parlamentním výborem. Jelikož se jedná o návrh ústavního zákona, tak není žádná časová lhůta pro projednání zákona ve druhém čtení, takže není důvod, abychom tento zákon nepodpořili, protože bude dostatečná časová lhůta o něm samozřejmě diskutovat. V případě, že zákon projde i vašimi hlasy prvním čtením, tak bude ve Sněmovně dostatek času nalézt vzájemné kompromisy.

Prosím vás tímto o podporu našeho návrhu a děkuji za pozornost.