Mrzí mne to o to více, že jsem dlouholetým oficiálním patronem Klokánku a již vloni jsem se snažil společně s ředitelkou Klokánku paní Marií Vodičkovou přesvědčit osobně přímo v mojí kanceláři ministryni práce a sociálních věcí paní Marxovou-Tominovou, aby stát Klokánkům pomohl, jelikož není v republice jiná podobná alternativa vhodná pro týrané děti.

Na rozdíl od všech teoretiků v naší vládě a v Parlamentu, já sám jsem část dětství vyrůstal v Dětském domově v Mašťově u Podbořan, který je tam dodnes, a kde mne starší děti tvrdě šikanovaly, takže moc dobře z vlastní zkušenosti vím, které prostředí je pro děti příjemné a naopak, které příjemné není.

Korunu všemu nasadil tento týden premiér Sobotka, který řekl na adresu nás, kteří srovnáváme nepoměr výdajů státu na Klokánky s výdaji na imigranty, že se podbízíme těm nejhorším pudům a šíříme nevraživost vůči imigrantům.

Premiér má pravdu v jedné věci, a to, že ochrana našich dětí je skutečně pudová záležitost. Myslím, že jde o ten nejzásadnější pud sebezáchovy rodu. Pokud někdo tento pud postrádá, pak se takový mutant vymkl přírodě a je nebezpečný svému druhu, a pokud to je politik, tak celému národu a státu. Přeji panu premiérovi i vládě co nejrychlejší terapii a uzdraveni. Nebezpečné mutanty opravdu nepotřebujeme.