Hnutí Úsvit přímé demokracie se rozhodlo si odškrtnout další programový bod, a to prosazení přímé volby a odvolatelnosti starostů. Návrh ústavního zákona předložíme letos k projednání do Poslanecké sněmovny. V další fázi bychom rádi prosadili také přímou volbu a odvolatelnost hejtmanů a dalších vrcholných politiků. Návrh odmítá premiér Sobotka za ČSSD, proti je nyní také ODS a KSČM. Naopak přímou volbu starostů podporuje kromě Úsvitu také TOP09, ANO a zatím nejednotné stanovisko má KDU-ČSL.
V evropských zemích je uplatňován model přímé volby starostů či obdobně postavených funkcionářů ve všech zemích kolem České republiky. Přímá volba je zavedena v těchto zemích:
Německo, Polsko, Rakousko (dle spolkové země), Slovensko, Itálie, Řecko, Kypr, Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko, Ukrajina, Makedonie, Albánie, Maďarsko. V Anglii a Walesu o způsobu volby rozhodují občané v referendu.
Základní principy návrhu hnutí Úsvit:
Starosta je představitelem obce a nejvyšším výkonným orgánem obce, který vykonává správu obce. Svolává a vede zasedání obecního zastupitelstva a obecní rady a podepisuje jimi přijatá usnesení (nepodepsáním usnesení zastupitelstva může pozastavit jeho výkon, pokud se domnívá, že odporuje zákonu nebo je pro obec zjevně nevýhodné). Starosta zastupuje obec navenek ve vztahu ke státním orgánům, fyzickým i právnickým osobám. Starosta obce rozhoduje ve všech záležitostech správy obce, pokud nejsou zákonem nebo statutem (schvaluje jej ve vyhrazené pravomoci zastupitelstvo) vyhrazeny obecnímu zastupitelstvu. Starosta je rovněž statutárním orgánem v majetkoprávních vztazích obce a pracovněprávních vztazích zaměstnanců obce.
Vzájemné postavení zastupitelstva a starosty není založeno na principu nadřízenosti a podřízenosti, jedná se o orgány korelativní.
Mandát starosty zaniká na základě zákonem stanovených taxativních důvodů, mj. rovněž vyhlášením výsledku hlasování obyvatel obce o odvolání starosty.
Tato skutečnost je projevem politické odpovědnosti starosty vůči obyvatelům obce. Na základě zákona o místním referendu může dojít k referendu obyvatel obce o odvolání starosty. Zejména by se mělo jednat o případy pokud starosta hrubě či opakovaně zanedbává své úřední povinnosti, resp. porušuje právní předpisy, pokud nepřítomnost starosty či jeho nezpůsobilost k výkonu funkce trvá déle než 6 měsíců atd.
Výhodou systému přímé volby starosty je:
- moc v obci je rozdělená, starosta jako nezávislý orgán je protiváhou obecnímu zastupitelstvu
- funkce starosty je individuálním postem a stojí v tomto smyslu pod výraznější kontrolou občanů obce, kteří ho mohou v místním referendu odvolat
- jednodušší a pružnější správa obce
- přímá volba starosty znamená nejširší zapojení občanů do správy obce
Zastupitelstvo obce by vykonávalo kontrolní činnost (kontrola hospodaření), určovalo zásady hospodaření a nakládání s majetkem obce a s majetkem státu, který má v užívání, schvalování rozpočtu a jeho změny, kontrolu čerpání rozpočtu, schvalování územního plánu obce, schvalování závěrečného účtu atd.
Zastupitelstvo by dále mělo mít možnost iniciovat hlasování o odvolání starosty z funkce. Samotné odvolání starosty by se provádělo na základě hlasování občanů v místním referendu.
Vzájemné postavení zastupitelstva a starosty není založeno na principu nadřízenosti a podřízenosti, jedná se o orgány korelativní - zastupitelstvo proto nemůže starostovi ukládat úkoly. Zastupitelstvu je zákonem svěřena rozhodovací pravomoc ve věcech, které jsou zákonem konkretizovány. Ve statutu si zastupitelstvo může vyhradit rozhodování i o jiných věcech. Nemůže si však vyhradit rozhodování ve věcech, které jsou zákonem vyhrazeny starostovi obce.
Volba starosty:
Starostu obce volí obyvatelé obce, kteří mají na jejím území trvalý pobyt, na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním na čtyřleté funkční období. Starostou může být zvolen volič, u něhož nenastaly překážky ve výkonu volebního práva (výkon trestu odnětí svobody, resp. zbavení či omezení ve způsobilosti k právním úkonům) a který dovršil nejpozději v den voleb 25 let věku (k diskusi). Každá obec tvoří pro volby jednomandátový volební obvod. Kandidátní listiny pro volby starostů mohou podávat politické strany, z nichž každá může uvést na kandidátní listině pouze jednoho kandidáta; politické strany mohou podat rovněž kandidátní listinu se společným kandidátem. Kandidovat na funkci starosty mohou rovněž nezávislí kandidáti; součástí kandidátní listiny je v tomto případě petice podepsaná stanoveným počtem voličů podporujících kandidaturu na funkci starosty. Kandidát na funkci starosty musí mít trvalý pobyt v obci, ve které kandiduje. Starostou je zvolen kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů. Při rovnosti hlasů se konají nové volby.
Přímou volbu bychom rádi prosadili ve všech obcích ČR a následně ji přenesly i na volbu hejtmana kraje a dalších vrcholných politiků.
Tomio Okamura - předseda hnutí Úsvit
