Zákon zdraží elektřinu těm, kdo nejvíc šetří. Zlepší podmínky velkých odběratelů na úkor těch malých. Asi nejzávažnější připravovaná změna se týká příspěvku na obnovitelné zdroje. Tento příspěvek ve výši cca 44 mld. Kč ročně nyní platí spotřebitelé elektrické energie částečně v platbě za spotřebovanou kWh a částečně ze státního rozpočtu. Rozdíl mezi současným výpočtem příspěvku a nově navrhovaným vypadá tak, že příspěvky na dotování obnovitelných zdrojů energie nebudou odvozeny od výše spotřeby, ale od rezervované kapacity připojení k síti. V současnosti platí všichni odběratelé od majitelů chat po ocelárny jednotnou sazbu. Výše příspěvku na zelené energie a další podporované druhy elektrické energie je odvozena od výše spotřeby a dosahuje 495 korun za jednu spotřebovanou megawatthodinu.
Nově má být výše plateb odvozena od nejvyšší naměřené spotřeby v případě velkoodběratelů a od příkonu hlavního jističe u domácností a ostatních maloodběratelů.
Plánovaný systém znevýhodní odběratele s nižší spotřebou energie. Tedy typicky málopočetné a spořivé domácnosti.
Dnes běžné domácnosti, jež nevyužívají elektřinu k vytápění ani k ohřevu vody, spotřebují dvě až tři megawatthodiny za rok. Na podporované zdroje elektřiny tedy zaplatí 1000 až 1500 korun. Napříště má situace vypadat zhruba následovně: běžné domácnosti s 25ampérovým jističem zaplatí třeba 1200 korun – bez ohledu na množství spotřebované energie. Výsledkem změn tak může být omezení motivace k energetickým úsporám.
Další naší výtkou je to, že se zákon snaží zpolitizovat řízení ERU. Nově má vzniknout Rada, která ho má kontrolovat, a kterou má jmenovat vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu a chybí tu jasné, konkrétní důvody pro odvolání radních. Proč? Inu proto, aby byli lehce manipulovatelní. Opět se nám tu, stejně jako u služebního zákona, tato koaliční vláda v čele s premiérem Sobotkou snaží v tichosti zlikvidovat nezávislost a převést další úřad do své kompetence. V uvozovkách „chápu proč“ – je tu vládní politický úkol, který říká: musíme dostavět Temelín a abychom to mohli zdůvodnit, je třeba začít zdražovat elektřinu, a to na politický povel. Bude také třeba v nejbližší budoucnosti rekonstruovat rozvodné sítě, které jsou dnes mnohdy v uvozovkách totálně vybydlené, a bude také třeba, aby opravy zaplatili spotřebitelé namísto těch, kdo dnes z jejich používání inkasují zisky. Jinými slovy, vláda tady chystá další tunel na peněženky občanů.
Někde jsem četl, že jediným kladem zákona je paragraf, který odběratelům umožní do 14ti dnů odstoupit od smlouvy. Bohužel i tento klad je velký průšvih – pro spotřebitele to totiž znamená, že podepíše nevýhodnou smlouvu, ale fakt, že je nevýhodná, samozřejmě zjistí až v praxi, tedy několik měsíců poté, co už ztratil možnost od smlouvy odstoupit. Distributoři navíc varují před zmatkem, protože se může stát, že jeden odběratel bude mít platné smlouvy s několika dodavateli naráz.
Díky odporu ERU se v zákoně změnila pasáž, která kladla ERU za povinnost, aby dohlížel na to, aby byly energetické firmy finančně stabilní. Tedy opět přeloženo do češtiny, ERU se měl starat o to, aby soukromé firmy měly zisky a nedostávaly se do ztrát. Vzbuzuje to otázku, kdo ve skutečnosti tento zákon psal? Nebyli to lobbisté?
Opakuji, zřejmě už po sté, ačkoliv to nikdo nechce slyšet, že není třeba zvyšovat platy nebo důchody – ono by stačilo našim občanům život zlevnit či aspoň nezdražovat. Tím spíš, když změny vedou k tomu, že jsou chudí chudší a bohatí bohatší, a to jen díky šikovně prolobbovaným zákonům.
Hnutí Úsvit navrhuje tento zákon vrátit vládě k přepracování tak, aby vyhovoval potřebám naší země a jejích občanů. Jelikož má však vládní koalice většinu, stejně si zákon prohlasuje…
Dále dodávám, že se spotřeba primární energie dá rozdělit na tři přibližně stejné části – výrobu tepla, výrobu elektřiny a pohonné hmoty. Všechny tyto sektory mají obrovský potenciál úspor. Úspor, které mají ve své většině záporné náklady a zvyšují konkurenceschopnost, bezpečnost a stabilitu ekonomiky. Ne nadarmo je (nejen) v Německu, Rakousku a Polsku jedním z hlavních cílů státní energetické koncepce snižování spotřeby energií (ve smyslu zvyšování účinnosti). A nejsou to malá čísla, do roku 2030 se má spotřeba snížit až o 30 – 40%.
Na závěr bych rád dodal, že spotřeba energií dosáhla v ČR vrcholu v letech 2006 – 2007 a od té doby mírně klesá, je už na úrovni roku 1999. Konečná spotřeba elektřiny a tepla na obyvatele klesla od roku 1999 o více než 10%, růst zaznamenala jen doprava. Nechápu tedy, proč „Pačesova“ energetická koncepce předpokládá růst spotřeby o desítky procent.
