01.07.2010 15:21:00
Radek John se problematice kriminality věnuje léta
Vyjádření Bohuslava Sobotky o nekompetenci je paradoxní.
Věci veřejné se tímto ohrazují proti argumentům, které tito dva politici vznesli. Nejenže je lze označit za nepravdivé, ale mnohdy i jako zcela samy sobě odporující. Například zástupkyni komunistů vadí, že všechny strany vznikajícího kabinetu ustupují z předvolebních slibů a soustředí se na obsazení pozic. Je nepochopitelné, že politička, která „slouží" již své třetí poslanecké období, není schopna logické úvahy. Ta by ji totiž dovedla k tomu, že výsledný programový dokument jednoduše nemůže být tvořen všemi návrhy všech stran, protože v mnoha záležitostech si navrhované koncepce odporují nebo vzájemně kolidují. Vládní dokument, jak musí chápat snad každý středoškolák, nemůže být prostým souhrnem programů koaličních stran. Zaměřme se tedy na smysluplnější kritiku.
Bohuslav Sobotka uvádí pochybnosti nad silou mandátu premiéra Petra Nečase. Vzhledem k tomu, že na koaličních jednáních byla domluvena zásada spolurozhodování premiéra a ministra financí v otázkách zásadních pro rozpočet státu a navíc spolurozhodování o jakékoliv majetkové změně ve státem vlastněných podniků, rozhodně není možné označovat pozici premiéra jako slabou či dokonce menší než má ministr financí. A to vynecháváme otázku odpovědnosti ministra premiérovi, kterou Sobotka - vzděláním právník - zřejmě vůbec nebere v úvahu.
Připomínka místopředsedy Sobotky ohledně neúčasti žen v politice je poněkud překvapivá. ČSSD jako jediná strana má sice ve svých stanoviscích zakomponované kvóty, které určují, že funkci místopředsedy strany musí vykonávat alespoň jedna žena, jenže tento princip se už roky nedaří ČSSD naplňovat. Opět jako jediné z parlamentních stran. Věci veřejné se neřídí žádnými kvótami, účast žen v politice vnímáme jako přirozenou. Toho si mohl všimnout každý, kdo si pečlivěji pročítal kandidátní listiny anebo jména nově zvolených poslanců a poslankyň - ženy tvoří třetinu našeho poslaneckého klubu. Sněmovní průměr je přitom 22%. Na základě našeho přístupu proto vyplývá, že o pozici nerozhoduje pohlaví, ale odbornost, schopnosti a zkušenosti nezbytné k vedení tak důležité organizace, jakou každé ministerstvo bezpochyby je.
Sobotkou zmiňovaný hrozící nedostatek kompetencí je z hlediska Věcí veřejných opět překvapivý. Radek John se dlouhá léta věnoval problematice kriminality, patologických jevů ve společnosti, zpolitizovaným kauzám i korupci. Právě pro důraz na řešení těchto negativních jevů - a korupce obzvlášť - je pochopitelné, že předseda strany, která po napravení chyb nejvíce volá, chce být za plnění svého programu zodpovědný. Věci veřejné si jsou jisti odborností i dalších tří navrhovaných ministrů - tito lidé buďto působili v odborných komisích VV, kde se dané problematice věnovali, anebo jsou s daným oborem spjati přímo svým vzděláním. Smyslem tohoto textu ovšem není tlumočit místopředsedovi Sobotkovi životopisné údaje o odborné minulosti našich budoucích ministrů. Vzhledem k tomu, že se tito lidé rovněž účastní vyjednávání o podobě koaličního programu v příslušných resortech, musí být jejich zaměření zřejmé každému, kdo v posledním měsíci alespoň jednou shlédl zprávy.
Poslední výtkou této v současnosti nejvýznamnější postavy sociální demokracie je už obligátní poukazování na propojení bezpečnostní agentury a Věcí veřejných a možný střet zájmů. Radek John nikdy pro žádnou bezpečnostní agenturu nepracoval. O Vítu Bártovi je všeobecně známo, že byl ředitelem agentury ABL a zároveň ji založil. Po rozhodnutí vstoupit do politiky se rozhodl, že angažmá v tomto oboru ukončí. Zároveň změnil status společnosti tak, aby nebylo možno pochybovat o skrytých vlastnících. Nyní je paradoxně pranýřován za to, že vše přiznal a vyvíjel aktivitu k tomu, aby firmu maximálně zprůhlednil. Ministr Řebíček, kterého Sobotka připomíná, takové kroky nikdy neučinil. Společnost ABL bude v následujících letech firmou, která bude podléhat zdaleka největšímu zájmu veřejnosti a médií.
Je třeba říci, že pochybnosti o střetu zájmů mohou vzniknout u každého politicky vlivného člověka, který má za sebou minulost spjatou s jakoukoliv soukromou společností. Avšak pouze s jednou výjimkou. S výjimkou lidí, kteří v životě civilní povolání nevykonávali. Takovým člověkem je právě Bohuslav Sobotka. Ve svých čtyřiadvaceti letech, po obhájení dvaapadesátistránkové diplomové práce Vývoj sociální demokracie v českých zemích na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, usedl do poslaneckých lavic Parlamentu ČR. Tento formálně vzděláním právník se o pár let později stal ministrem financí. U vlastní osoby mu prokazatelná odborná nekompetentnost nevadila. S jakými výsledky jeho hospodaření skončilo, netřeba dodávat.
Poslanci a navržení ministři Věcí veřejných otevřeně odkryli své majetkové poměry i pracovní minulost. Proto, aby nezavdávali příčinu pozdějším pochybnostem. Na základě toho vyzýváme Vás - občany, ale i média a politiky, abyste kontrolovali a bedlivě sledovali naši činnost. My se této pozornosti nebojíme, protože jsme vše na rozdíl od jiných předem uvedli a jsme přesvědčeni, že kontrola politiků ze strany veřejnosti do demokratického státu neoddělitelně patří. Tak to stojí i v našem programu.
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
