CB: Děkuji ti, děkuji!
UY: Proč mi děkujete?
CB: Protože jsi nezaměstnaný, a to mi hodně pomáhá. Nezaměstnanost je velká věc.
UY: A to proč?
CB: Z mnoha důvodů! Snižuje mzdy. Lidé, kteří jsou zoufalí z toho, že nemají práci, vezmou daleko nižší plat. Dokonce můžu nutit ty, kteří už pro mě pracují, aby přijali snížení platu a zůstali tak konkurenceschopní. Čím víc lidí je bez práce, tím menší plat budou očekávat ti, kteří práci mají. Dokud jsou nějací lidé, kteří stále ještě nakupují, moje zisky stoupají.
UY: Takže chcete, abych byl nezaměstnaný?
CB: Ano! Jsi-li nezaměstnaný a mladý, můžeš se vrátit do školy. Já pak můžu vydělat spoustu peněz na tvých studentských dluzích, zatímco vše, co ty za to dostaneš, je vyšší kvalifikace k práci, jaká tu není na prvním místě.
UY: Pane jo!
CB: Ještě lépe, můžeš se dokonce dostat do deprese, protože nenajdeš práci, jaká tě uživí. Já ti můžu koupit předražené léky, aby ses dostal z téhle „nemoci“, z toho, že jsi nešťastný ve stavu, kdy jsi trvale bez práce.
UY: Skutečně?
CB: Ano. Třeba budeš tak zoufalý, že se uchýlíš k nějakému zločinu, abys přežil. Pokud tě chytnou, když tě dají pod zámek, my vyděláme spoustu peněz. Víš, věznice jsou docela ziskové, protože většinu výdajů kryje vláda. Díky tvým různým investicím máme my bankéři bezpočet smluv s „nápravnými zařízeními“ po celé zemi, čímž na každé odstraněné osobě vyděláváme tisíce dolarů.
UY: Ale já potřebuju práci!
CB: No, když práce není, přidej se třeba k armádě. Můžeš být vyslaný do míst jako je Libye, Irák nebo Afghánistán a pomoci tak zajistit kontrolu těchhle míst pro bankéře jako jsem já. Kamkoli, kde nějaká vláda na světě přestane dělat co chci já a moji přátelé bankéři, můžeme vyslat tebe a riskovat tvůj život, a my tak zůstaneme bohatí a mocní.
UY: Ale já nechci být v depresi nebo v obrovském dluhu či ve vězení, nebo být zastřelený v nějaké cizí zemi. Co mám dělat?
CB: To není můj problém. Běží-li věci pro mě někdy špatně, mám v Kongresu pár najatých poskoků, kteří mě z toho dostanou penězi z tvých daní. Už nám dali miliardy, a není ani náznak, že by to přestávalo.
UY: Není tu ale obrovský deficit? Slyšel jsem, že vláda vydává příliš mnoho peněz.
CB: No právě! Proto jsme osekali všechny sociální programy. Školy, stravenky, centra denní péče, poštovní úřady… dokud nepokrátí Pentagon a budou nás dostávat z potíží, jsme my bankéři pevně na nohou.
UY: Ale kdo zachrání mě?
CB: Opět, to není můj problém. Ale ať se vydáš kamkoli, drž se stranou od těch šílených radikálů, co zabrali Wall Street. Zvlášť tahle nová věc „Zaber čtyři zaměstnání“. Já a mí kamarádíčci v jednom procentu to shledáváme děsivým.
Caleb Maupin, Dělnická strana USA
