K 1. březnu z hnutí vystoupil zastupitel města Strakonice Jan Svoboda, radní a zastupitel města Strakonice a předseda strakonické místní organizace Josef Moučka a další dnes již bývalí členové. Hnutí opustil také zastupitel města Český Krumlov a místopředseda krumlovské místní organizace Vojtěch Němec, radní a zastupitelka města Prachatice a předsedkyně oblastní organizace Radka Paulová. V Prachaticích navíc došlo prakticky k celkovému rozpadu Oblastní organizace, když její řady opustilo dalších šest členů, mezi nimi i oba místopředsedové Vendula Seberová a Jakub Baloušek či předseda Místní organizace Vimperk Martin Valenta. Řady hnutí opustil i zakládající člen Josef Wágner a další. Z původně 11 členů zůstali 4. Tím ovšem tento seznam nekončí, řady Hnutí ANO opouští také místopředseda písecké organizace Zdeněk Vituj a včera odeslala svou rezignaci a ukončení členství také Oblastní předsedkyně Hnutí v Jindřichově Hradci a radní a zastupitelka města Dačice Kateřina Bartošová společně s dalším kolegou. Existují signály, že z Hnutí se v Jihočeském kraji chystají vystoupit další.
Společným jmenovatelem jejich rozhodnutí je nespokojenost s tím, že jihočeské ANO a jeho vedení opouští myšlenky a základní vize hnutí, které pro ně byly důvodem jejich vstupu do hnutí. Místo odborností a znalostí se zde hledí na servilitu a loajalitu, a to nikoliv k Hnutí ANO, ale vedení krajské organizace. Odlišné názory jsou vnímány jako projev rebelie. Komunikace či předávání informací mezi členy hnutí mimo pevně stanovené a samozřejmě kontrolované struktury krajské organizace pak jako podrazáctví. Jihočeské ANO je ovládáno šířením nepravd či polopravd.
Pro mnohé pak poslední pomyslnou kapkou poháru jejich trpělivosti byl způsob řešení situace kolem neshod v místní organizaci Hnutí ANO ve Strakonicích, což vyústilo do návrhu na zrušení této organizace.
A také přístup vedení krajské organizace k podzimním krajským volbám, do kterých ANO dle slov své lídryně, kterou je právě krajská předsedkyně a poslankyně Radka Maxová, vstupuje s jedinou vizí, a tou je vítězství a pak poskládání nějaké koalice. Je zcela evidentní, že jihočeské ANO opustilo jakékoliv ambice na práci pro občany a vize, díky kterým si pak může za cíl stanovit vítězství ve volbách, ale jeho jedinou vizí je získání, co největšího počtu zastupitelů aniž by se vlastně vědělo, co by tito lidé jako zastupitelé mohli občanům Jihočeského kraje nabídnout. Návrh kandidátní listiny do krajských voleb nerespektoval odbornost, která je Hnutím deklarovaná, ale zejména osobní preference Radky Maxové, což lze samozřejmě chápat. Mezi slepými je jednooký králem. Z nabízeného 11. místa na kandidátní listině na krajském sněmu odstoupila Radka Paulová, radní a zastupitelka města Prachatice a dnes již bývalá oblastní předsedkyně organizace ANO v Prachaticích, která tento svůj krok odůvodnila tím, že tento tým nemá její důvěru, a to jak z hlediska odborného, tak z hlediska lidského a morálního, neboť základním kvalifikačním předpokladem není odbornost či zkušenosti a znalosti, ale loajálnost ke krajské předsedkyni Radce Maxové. Tento tým nemá žádnou myšlenku či vizi, ale pouze vidinu získání mandátu. Dochází tak k úplnému potlačení toho, proti čemu ANO bojuje – politice, která je založena na politikaření a trafikách. Ze stejného důvodu jako Paulová odstoupili z 15. místa zastupitel Českého Krumlova Vojtěch Němec a ze 17. místa pak také Kateřina Bartošová, radní a zastupitelka města Dačice a dnes již bývalá oblastní předsedkyně okresu Jindřichův Hradec.
Nešlo o neuspokojené ambice, protože každý z nich, pokud by mu šlo jen o mandát, měl v rámci nabízené pozice velkou šanci stát se krajským zastupitelem, ale nedůvěru v lídra a tým, který si postavil, neboť tu "káru" je možné táhnout pouze týmově, společně a s nějakou myšlenkou.
Kandidatury se vzdali také všichni další nominovaní kandidáti z prachatické organizace Hnutí ANO Vendula Seberová, Martin Valenta a Jakub Baloušek.
Je nezpochybnitelné, že rozhodnutí každého z nich, je jeho osobní, a jak také každý uvedl, nebylo lehké. Neboť všichni vstupovali do Hnutí ANO s nadějí, že je možné věci veřejné spravovat jinak, lépe, efektivněji a hlavně pro veřejné blaho, nikoliv pro blaho konkrétního politika.
Je zřejmé, že myšlenka Hnutí ANO, že bude líp, tak dostává hořkou příchuť toho, že v Jihočeském ANO líp už bylo.
