Poslední zasedání Rady Evropské unie (EU) pro energetiku za finského předsednictví se uskutečnilo v Bruselu. Zároveň šlo o první jednání Rady v novém složení poté, co se funkce 1. prosince ujala nová Evropská komise (EK) pod vedením Ursuly von der Leyen. Řešila se na něm především chytrá sektorová integrace energetiky a priority EK na následujících pět let. Delegaci České republiky vedl místopředseda vlády pro hospodářství a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
Ministři energetiky zemí Evropské unie jednali o chytré sektorové integraci energetiky, která má zefektivnit náklady na dekarbonizaci. „Všechny změny v této oblasti musí být technologicky neutrální a musí jim předcházet důkladná diskuse založená na faktech a hodnocení fungování trhu po implementaci balíčku Čistá energie pro všechny Evropany,“ řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
Během diskuze o národních energeticko-klimatických plánech mohly členské státy informovat o novinkách, které se odehrály po zářijovém zasedání Rady EU pro energetiku. Od vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka zaznělo, že se Česká republika rozhodla navýšit příspěvek k evropskému cíli v oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE) do roku 2030. Uvedl: „Česká republika zohlední doporučení Evropské komise a zvýší svůj cíl v oblasti obnovitelných zdrojů energie, stejně jako cíl v oblasti chlazení a vytápění. V oblasti OZE to bude 22 %, v oblasti chlazení a vytápění půjde o 1 % ročně.“
Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na Radě rovněž představil kroky České republiky, na základě kterých dojde k zásadní změně energetického mixu, a to zejména s ohledem na dekarbonizaci a budování nových, bezemisních energetických zdrojů. Zmínil přitom nejen ambice v oblasti OZE, ale také pevné rozhodnutí ČR rozšířit jaderné zdroje.
Na jednání zazněl také ambiciózní plán nové Evropské komise v oblasti energetiky na následujících pět let. Představila ho nová komisařka pro energetiku Kadri Simson. Podle něj bude stěžejní iniciativou takzvaný European Green Deal. Tedy balík reformních opatření, jehož součástí je závazek dosáhnout uhlíkovou neutralitu v EU do roku 2050 a snížit emise oxidu uhličitého v příštích deseti letech o 50 až 55 procent. Ministr Karel Havlíček označil debatu o možné revizi dohodnutých energeticko-klimatických cílů pro rok 2030 za předčasnou a příliš ambiciózní. Upozornil, že je třeba nejdříve důkladně zanalyzovat dopady, zvážit energetickou bezpečnost, proveditelnost a náklady. Český vicepremiér pro hospodářství současně ujistil ostatní ministry v tom, že Česká republika věnuje deklarovaným prioritám zvláštní pozornost i s ohledem na nadcházející české předsednictví v Radě EU ve druhé polovině roku 2022.
Na Radě pro energetiku Evropská komise rovněž informovala členské státy o nejnovějším vývoji v mezinárodních vztazích v dané oblasti. Zejména o jednáních mezi EK, Ruskem a Ukrajinou v otázce tranzitu plynu přes Ukrajinu po 1. lednu 2020, kdy končí současná smlouva o tranzitu. V této souvislosti Karel Havlíček říká: „Jednání mezi EK, Ukrajinou a Ruskem a zimní výhled na dodávky plynu se nás sice bezprostředně netýká, protože máme zajištěné dodávky severní cestou, přesto musíme být solidární se zeměmi jihovýchodní Evropy. Udržení tranzitu plynu přes Ukrajinu tak Česká republika jednoznačně podporuje.“
Předsednictví EU se od 1. ledna příštího roku ujme Chorvatsko. Během něj chce, jak na Radě EU pro energetiku rovněž zaznělo, posílit integraci energetického trhu. A to tak, že se pokročí v zavedení energetické unie.
Na pozvání České republiky se v Bruselu uskutečnilo také setkání vládních představitelů V4 pro energetiku. Vyplynula z něj jednoznačná shoda v podpoře jádra a také v tom, že záměr na uhlíkovou neutralitu do roku 2050 musí respektovat rozdílnou strukturu hospodářství zemí Evropské unie a zajistit dostatečné financování zejména nejvíc postižených regionů.