„Neexistence mírnějších požadavků vůči drobným podnikatelům a živnostníkům je podle nálezu Ústavního soudu z roku 2017 v rozporu s právem samostatně podnikat. V reakci na to vznikla novela zavádějící tzv. zvláštní režim. Zákon ale dává finanční správě příliš velkou pravomoc určit, jak bude zvláštní režim fungovat v praxi. Rozdíl mezi evidováním souhrnných tržeb na denní a čtvrtletní bázi je obrovský. Podle dostupných informací se finanční správa chystá přistoupit k té přísnější variantě s odkazem na vágnost zákona. To považujeme za zásadní nedostatek zvláštního režimu, který je v rozporu s ústavními principy. Zásadní parametry fungování EET má stanovit zákon, rozhodně ne libovůle daňových úředníků,” vysvětlil Mikuláš Ferjenčík, poslanec pověřený podáním návrhu.
„Evidenční povinnost dále neúměrně zatěžuje drobné podnikatele, ať už se jedná o seniory, ženy přivydělávající si na mateřské nebo začínající podnikatele. Oproti tomu ale vyjímá řadu podnikatelů například z oblasti dopravy nebo sázkových her, kteří dosahují obrovských tržeb. To je v rozporu se zásadou rovnosti a jedná se o diskriminační prvek,“ doplnil Ferjenčík.
Novelu zákona o evidenci tržeb přijal parlament v září 2019. V plném rozsahu by měla vstoupit v platnost 1. května 2020. Podle názoru předkladatelů podání k Ústavnímu soudu novela nereaguje na nález Ústavního soudu z roku 2017 dostatečně a EET naopak zcela nepřiměřeně rozšiřuje do oblastí, kde nemá žádný smysl.
