Tři projevy ústavních činitelů. Prezident řekl jen svůj letitý standard. Ten už byl rozebrán mnohokrát. Budu se tedy věnovat projevům předsedy Senátu a předsedy Sněmovny.
První rozdíl byl v tom, že zatímco Kubera četl projev svůj, Vondráček četl projev, který mu napsal někdo jiný. S tím i souvisí i to, že zatímco Kubera projevem hájil názory své, Vondráček názory stranické.
Ale popořadě. Když jsem kolegovi Kuberovi vysvětloval před volbou předsedy Senátu, proč mu nikdy nedám svůj hlas, sděloval jsem mu především svou obavu z toho, že on by z postu předsedy Senátu udělal svoji osobní šou. Že výkon funkce předsedy užíval více k prezentaci a zviditelňování svých názorů, než názorů Senátu. A to se často děje. Slyšel jsem tedy od pana předsedy už mnohem více “osobnějších” projevů. V tomhle novoročním se o určitou státnickost alespoň trochu snažil. Ale výsledek byl nedobrý. Sic jeho projev rámovala snaha zavděčit se všem, přesto do něj vtlačil řadu svých poměrně radikálních a často razantně prezentovaných názorů. Neberu mu je, ale nevím proč mají být součástí novoročního projevu předsedy Senátu. Obrana Senátu, který je aktuálně terčem mnoha útoků, se smrskla na bonmot, že “svůj projev nepřednáší z pekla, ale ze své pracovny”. Kolega Kubera je výrazný politik, který má na naší scéně nesporně své místo. A přes všechny výtky, které k němu mám, je součástí demokratické scény. A je demokrat. Jen v mých očích nesplnil slib, který při volbě předsedy Senátu dal. Ten slib zněl, že z politika se po zvolení předsedou Senátu stane státníkem. To nedodržel.
Předseda Sněmovny přečetl projev napsaný mu kýmsi skvostně. Bylo brilantní jako do krásných frází o toleranci, lásce, porozumění a potřebě diskutovat, vtěsnal hned několik razantních výpadů proti politickým konkurentům hnutí ANO. Před autorem toho projevu musím smeknout. Do jednoho líbivého chumlu poskládat touhu po porozumění a deklarovaný odpor k nenávisti a zároveň několik útočných výpadů.... Dobrá práce. Ale zpět k předsedovi Sněmovny. Svým projevem splnil svůj úkol stranické loutky, která při každé možné příležitosti musí zalobovat za stranické zájmy a s úsměvem na rtu udělit pár políčků politickým konkurentům. Tentokrát touto příležitostí byl novoroční projev.
