Smrtí končí pozemský život, ale my křesťané věříme, že šel pouze „napřed“. Že smrtí existence člověka nekončí. Domnívám se, ačkoli jsem se s panem prezidentem nikdy nesetkal, že by měl radost z květin a poklon stejně velkou, jako z trochu jiného přístupu, o který se pokusím.
Osobně si při zmínce o Václavu Havlovi vždy vybavím dramatika. Chci se s vámi podělit o několik citací z mojí oblíbené Zahradní slavnosti. Obzvláště pikantní konotace mají Havlovy krátké kalhoty (havlovky), na které si mnozí vzpomenou, ve slovech postavy Plůdka: „Milý synu! Kdo ví, kde má čmelák žihadlo, tomu nejsou kalhoty nikdy krátké!...“. Pan prezident asi o čmelácích moc nevěděl J.
Plůdek neobyčejně kvalitně poučuje svého syna Huga. Vybírám: „Ani klekánice nenosí semenec na půdu sama!...Kdo se hádá o komáří řešeto, nemůže tančit s kozou u Podmokel!.....Ani kolínští husaři nechodí do lesa bez obojku!....Bez topůrka ani věrtel nezakopeš!....Žabinec bez brčka neusmažíš!....Nebo si myslíš, že je možné střílet káňata a mít přitom v Berouně maštal?
Tolik první dějství. I to byl a je Václav Havel. Pokud jste se rozesmáli, pak by jistě i pan prezident měl radost. R.I.P.