Má přitom ročně na starosti zhruba 450 tisíc posudků a desítky tisíc kontrol. Tisíce lidí kvůli nefunkčnímu řízení LPS tak včas nedostávají finanční podporu, kterou nutně potřebují pro zvládání těžké životní situace. Často se do ní dostali například po závažném onemocnění nebo úrazu. Vládní návrh ovšem úlevu hned tak nepřinese. Na problémy upozorňuji dlouhodobě – formou interpelací, i v rámci svého působení ve Výboru pro sociální politiku. Navrhovaná řešení považuji stále za nedostatečná, proto se obracím na ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou s dalšími dotazy ve formě interpelace. Stále totiž zůstávají tisíce nevyřízených žádostí po lhůtě.
Vládní návrh například mluví o vzdělávání odborných asistentů, kteří by částečně mohli nahradit chybějící stárnoucí a přesluhující posudkové lékaře. Nikde už ale neříká, zda budou asistenti posudkových lékařů samostatně posuzovat dopad zdravotního stavu a stanovených diagnóz do zdravotních funkčních omezení nebo pracovních schopností při současných posudkových mechanizmech a kritériích, což by byla obrovská změna stávajícího systému. S tím úzce souvisí otázka, kde tito asistenti získají kvalifikaci (zmíněn je “certifikovaný kurz”). Tato vláda totiž má velkou potíž se vzděláváním v oblasti lékařské posudkové služby (dále jen LPS). Ještě v listopadu 2019 chyběla akreditace pro pracoviště LPS, aby mohla poskytovat vzdělávání v oboru, a nemohli se tak atestovat noví lékaři. Na tuto situaci se opakovaně dotazuji. V návrhu se neřeší ani posílení motivace lékařů jít posudkovou službu dělat nebo možnost rozšířit oprávnění ohledně některých úkonů pro praktické lékaře.
Navrhované organizační změny potom budou znamenat další náklady a jak Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) správně uvádí, vyžádají si i změny v IT systémech. Jenže ty ministerstvo avizuje nejdříve na rok 2022 s odůvodněním, že vzhledem k napjatému státnímu rozpočtu nelze očekávat, že na takové změny bude mít Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) prostředky. To považuji za nepřijatelné. LPS je v dlouhodobé krizi a MPSV mělo být schopno prosadit realizaci takto prioritní změny dříve. Ostatně aktualizace a propojení systémů MPSV, Úřadu práce a ČSSZ je v zájmu občanů i úřadů. Pokud by dnes existovalo, nemuselo by docházet k takovým případům, jaké popisuje zrovna dnešní tisk, totiž neoprávněné vyplácení dvou souběžných, a přitom ze zákona neslučitelných dávek paní, která jako pečující o člověka se zdravotním postižením neznala ohlašovací povinnost. Vracet zpětně statisícové částky nashromážděné za tři roky, kdy si úřad chyby nevšiml, je pak pro zranitelnou domácnost likvidační. U lidí, kteří naopak měsíce i roky čekají na rozhodnutí, je třeba připomenout, že nemoc nepočká, lidé potřebují mít finance na odpovídající péči a na život v okamžiku, kdy to skutečně potřebují. Ne zpětně, třeba po roce a více.
Již v roce 2017 přijala Rada vlády pro informační společnost projekt nového informačního systému LPS, který měl vyřešit podporu procesů LPS. Počátkem roku 2018 pak ministryně práce Němcová a náměstek Blaško projekt zastavili a předali realizaci ČSSZ i s penězi. Ta po dvou letech zakázku nevyřešila, dokonce soutěž UOHS zrušil (ZDE).
