„Obrovským potížím s dostupným bydlením čelí dlouhodobě rovněž Praha. Za posledních 15 let vzrostl počet obyvatel Prahy o více než 12 procent, což je v absolutních číslech téměř 150 000 obyvatel. Zároveň je ale Praha také vyhledávaným cílem turistů z celého světa. K původním tradičním způsobům ubytování významným způsobem přibyl v posledních deseti letech způsob ubytovávání prostřednictvím online platforem nabízejících krátkodobé ubytování,“ říká radní pro oblast legislativy, veřejnou správu a podporu bydlení Hana Kordová Marvanová.
Z dat Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) vyplývá, že například v roce 2017 se prostřednictvím Airbnb v Praze ubytovaly asi tři miliony turistů. Jak dále vyplývá z dat IPRu, pro krátkodobé ubytování se v Praze využívá skoro 11 500 bytů, přičemž v nejužším historickém centru Prahy je takto používán každý pátý byt.
„Z pohledu mezinárodního srovnání dostupná data poukazují na to, že například prostřednictvím Airbnb je v Praze nabízeno více ubytovacích kapacit, než je tomu v případě Budapešti, Varšavy či Vídně, tedy metropolí v našem bezprostředním sousedství,“ konstatuje Hana Kordová Marvanová.
Praha se vyznačuje i nadprůměrným podílem celých nemovitostí, které nejsou sdíleny s hostitelem, a zároveň i nadprůměrným podílem hostitelů, kteří nabízejí dvě a více nemovitosti. V případě české metropole tak dochází k výraznému odklonu od principu sdíleného krátkodobého ubytování, který je patrný třeba v Německu.
„Poskytování krátkodobých ubytovacích služeb u bytů, zejména bytů v centru, s sebou nese různé negativní jevy, počínaje neúčinnou kontrolou odvádění daní a poplatků, přes obtěžování místních obyvatel hlukem až po bezpečnostní rizika spojená s pohybem velkého počtu cizích osob v domech. Z uvedených důvodů je více než žádoucí, aby se Praha připojila k výzvě směřující k Evropské komisi, kterou iniciovalo deset evropských měst, která se potýkají s podobnou situací, pokud jde o krátkodobé ubytovací služby nabízené přes online platformy,“ apeluje Hana Kordová Marvanová.
Signatářská města, po jejichž bok se chce postavit i Praha, vidí hlavní problém, který blokuje řešení krizové situace, v zastaralé legislativě na evropské úrovni týkající se elektronického obchodu, která vznikla dříve, nežli došlo k bouřlivému rozvoji platforem nabízejících po internetu sdílené ubytování. Podle radnic zmíněných velkoměst došlo za posledních deset let k nárůstu pobytů s přenocováním v evropských městech o více než 50 procent.
„Praha, stejně jako města, která se připojila k výzvě, spatřuje největší problém v tom, že platformy nemají povinnost sdílet se správci daní a poplatků údaje o pronájmech, a dále pak v obtížném prosazování právních předpisů týkajících se odpovědnosti platforem ve státech, kde nemají platformy sídlo. Úprava na evropské úrovni by v oblasti poskytování krátkodobých pronájmů přes platformy vytvořila tolik potřebný jednotný rámec, od nějž by se mohly odvíjet vnitrostátní, respektive regionální předpisy, které by tuto činnost upravovaly,“ uzavírá radní Hana Kordová Marvanová.
