Negativní důsledky rozdělení společného československého státu doléhají na některé jeho občany ještě po více než 27 letech od rozdělení. Společnou dohodou se dosud nepodařilo vyřešit poskytování dávek osobám, které jsou odkázány na péči jiných osob. Občané Slovenské republiky pobývající v České republice, kdy s ohledem na jejich věk a zdravotní stav potřebují péči a blízkost rodiny, zůstávají v důsledku nedořešených vzájemných vyrovnání příslušných sociálních dávek mezi našimi státy bez potřebného finančního zajištění. Několikaletá jednání mezi příslušnými ministerstvy zůstala na mrtvém bodě.
V souvislosti s podnětem případu občana mého volebního obvodu jsem na MPSV zjistila, že neuspokojenou žádost o příspěvek podalo v loňském roce několik desítek slovenských občanů. Skutečný počet osob, které prochází obdobnou nepříznivou situaci je vyšší. V budoucích letech lze očekávat jejich mírný nárůst v souvislosti se zvyšujícím se věkem generací, které prošly rozdělením bývalého státu. Česká republika příspěvek na péči naším občanům pobývajícím na Slovensku exportuje. V loňském roce to bylo 21 příspěvků.
Jsem přesvědčena, že by žádní občané našeho bývalého společného státu neměli doplácet na politické rozhodnutí o jeho rozdělení. Věřím, že velmi dobré vztahy obou zemí jsou předpokladem nalezení dohody tohoto dlouhotrvajícího, fakticky však dílčího nedostatku. Na úrovni veřejných financí státu má dopad zcela marginální. Pro jednotlivé občany je však věcí citlivou, dosahující nezřídka až hranice existenční. S prosbou a žádostí o pomoc vyřešení nežádoucí situace jsem se obrátila na prezidentku Slovenské republiky, Zuzanu Čaputovou.
Téma jsem rovněž představila a budu se jím dále zabývat na platformě aktuálně ustavené
(k 3. 2. 2020) Parlamentní pracovní skupiny k problematice zneužívání seniorů, jejíž jsem členkou.
Občan, původem Slovák, žil v roce 1993 na Přerovsku a přijal proto české občanství. Jeho rodiče, žijící ve Slovenské republice, se stali naopak slovenskými občany. Rozdělením bývalého společného státu tak došlo z formálního hlediska k rozdělení této rodiny odlišným občanstvím. Nyní, když jsou již všichni v důchodovém věku, matka osaměla a potřebuje blízkost a péči syna, kterou není schopen, vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu, sám bez pomoci jejího trvalého umístění ve speciálním sociálním zařízení, zabezpečit. Umístění matky v takovém zařízení však brání nedostatek finančního krytí nákladů zařízení. Českým občanům je v takových případech poskytován tzv. „příspěvek na péči“, který odpovídá slovenským „dávkám pro případ odkázanosti“. Slovenská republika ale dávky v případech odkázanosti slovenským občanům žijícím v České republice nevyplácí. Matka tak zůstává v neodpovídajícím nemocničním zařízení a pro všechny zúčastněné trvá vysoká míra nejistoty dalšího zajištění jejích nezbytných životních potřeb.
