Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já děkuji za slovo. Mohu navázat na kolegu Grospiče v tom, že sice ten návrh tady máme, leží tady, ale ten návrh nebyl dopředu projednán s těmi, kterých se to dopředu dotýká, a to jsou ti, kteří pracovní místa vytvářejí a výplaty a dovolené platí. Proto mám ve své zprávě vyjádření relevantních organizací, se kterými dle mého to být projednáno mělo.
Začnu Hospodářskou komorou. Ta prohlašuje, že to, že zákoník práce ani podmínky pracovního trhu nejsou(?) asymetrické, považuje za dobré, protože v tom fungují nejenom takové benefity jako dovolená, ale i mnoho dalších. Hospodářská komora upozorňuje především na to, že tímto krokem by náklady zaměstnavatelů vzrostly až na 35 mld. korun za rok. Dále upozorňuje na to, že samozřejmě když si to přepočítáme na dny v roce, tak na každého padesátého zaměstnance by muselo vzniknout nové pracovní místo a kde ty zaměstnance hledat, zvláště v době, kdy máme tak rekordně nízkou nezaměstnanost, jakou nyní Česká republika má, na to ten návrh také neodpovídá.
Další negativní vyjádření, Ministerstvo průmyslu a obchodu. Neproběhla diskuse odborná ani hlubší ekonomická analýza. Benefity dávají prostor pro kolektivní vyjednávání. Podotýká také, že podnikatelský sektor je pod tlakem řady negativních opatření, která jsme jim nadělili nebo jim je nadělila doba, zvyšování minimální mzdy, karenční doba, všechny vlny EET, změna termínu pro vratku DPH, administrativa spojená s exekucemi. A opět připomíná, že nejsou zdroje pracovních sil.
Další negativní vyjádření od Konfederace zaměstnaneckých a podnikatelských svazů České republiky. Ta toto opatření označuje jako nesystémové, protože se připravuje vládní novela zákoníku práce. Proto nepokládá za nutné schvalovat dílčí úpravu. Mluví o prohloubení problémů v zemědělství a v ostatních oborech, ve kterých zaměstnanci nestíhají v podstatě vyčerpat ani stávající dovolenou. Rád bych podotkl i to, že u velkých stávajících zaměstnavatelů, kteří už těch pět týdnů dovolené mají, tak se samozřejmě daleko lépe ta dovolené administruje jako benefit než něco, co je dané zákonem, protože to má samozřejmě vazbu na nemocenskou, na výpovědi, na další věci, které pracovní smlouva přináší, a i oni preferují, aby zákoník práce zůstal flexibilní, nedělali jsme ho rigidní, kam směřuje návrh tohoto zákona. Dámy a pánové, v tuto chvíli děkuji za pozornost.
Děkuji. Já ještě doplním to své vyjádření, zapomněl jsem na podstatnou věc, že výbor pro sociální politiku jako garanční doporučuje ten zákon neschválit. Já bych snad ještě z tohoto místa rád doplnil nebo zareagoval na slova kolegy Grospiče, který řekl, že ta nerovnost poškozuje zaměstnance, kteří nemají ve svých smlouvách takovou dovolenou, jako mají ti ostatní. Vrátil bych se k tomu, o čem jsem mluvil. Pracovní trh a zákoník práce by měly být flexibilní. Ty doby, kdy to bylo rigidní a všichni to měli stejné, jsou zaplať pánbůh za námi. Kolegům zleva to možná trošku chybí, ale já si myslím, že pracovnímu trhu to jenom prospěje a samozřejmě každý zaměstnanec dneska má právo si hledat zaměstnání s takovými benefity, které jsou mu šité na míru a které mu vyhovují.
Dále bych rád zmínil i to, že ve vztahu k těm negativním dopadům na podnikatelský sektor, o kterých jste mluvil, žádná ekonomická krize nemá před sebou rok nebo nějaké období auto s blikačkou "blíží se krize". Ty krize fungují jako domino, když padne první kostka, tak se za ní řítí ostatní. Vztáhl bych to k tomu, o čem jsme se tento týden bavili, problém s koronavirem. Představme si skutečně, že by takový nebo jiný problém dopadl na naše hospodářství, že by ty karantény se rozjely po firmách.
