V krizích (zdravotních, vojenských, ekonomických, sociálních) je podle mě nejdůležitější důvěra občanů v elity, které mají pravomoc navrhovat a provádět opatření. Proč? Protože ta opatření často bolí, jsou nepříjemná - jako třeba karanténa nějaké oblasti nebo zákaz návštěv v domovech seniorů. A jen když lidem budou opatření elit dávat smysl, tak je budou dodržovat, nebudou švejkovat a krize se překoná rychleji a s menšími škodami.

Aby však dávala opatření elit lidem smysl, musí je elity podpořit i svým konáním. Poradce pana prezidenta pan Nejedlý si z karantény a novinářů dělá srandu, jezdí si po městě a parkuje jako buran. Předseda Sněmovny Vondráček v nejsledovanějším diskuzním pořadu na otázku, zda dává smysl posílat do karantény lidi, co se vrátí po půlnoci a ty před půlnocí ne, prohlásí, že kdyby byl on na dovolené v Itálii, tak by určitě byl mezi těmi, co by se snažili přijet pár minut před půlnocí, aby do té karantény nemusel. Hmm.

Sám za sebe jsem si v případě koronaviru nastavil, že se budu chovat a vyjadřovat tak, aby moje případné činy a komentáře nesnižovaly důvěru lidi v opatření, které vedení státu dělá. A i když jsem z opozice a vláda si v tom svém přepáleném PR v mnohém nabíhá, tak minimálně ta odborná opatření budu jednoznačně dodržovat a ve svých komentářích podporovat. Prostě proto, že chci, abychom tím prošli co nejrychleji s co nejmenšími škodami a obětmi.