Vedle útoků na samotnou podstatu parlamentních demokracií však můžeme sledovat i plíživé tendence kontrolovat lidi “v jejich vlastním zájmu“. V Německu se operátoři chystají poskytnout citlivé informace o pohybu osob úřadům, v Česku jsme se na základě informací z platebních karet dozvěděli o nekázni českých turistů ve vztahu k následné povinné karanténě. Ač tyto nápady vypadají často velmi spásně a mohli bychom se radovat, jak moderní technologie zachraňují svět, daleko větším nebezpečím je jejich možné zneužití. Bez výjimky totiž využívají velmi citlivá data za velmi nejasných podmínek.

Podle mého názoru k tomu ale není žádný důvod a naše soukromí je červenou linií, která ani při boji s pandemií nesmí být překročena.

Pokud nám vlády omezily volný pohyb, není důvod chtít tento pohyb sledovat skrz citlivá data mobilních zařízení. Pohyb kde? Z obýváku do kuchyně? Nesmíme dopustit, aby se z chytrého telefonu stal nástroj chytrého šmírování.

Neziskové organizace a evropské instituce (např. EDRi či Evropský sbor pro ochranu osobních údajů) už vyzývají vlády, aby v případě, že přistoupí k takovým razantním zásahům do soukromí, uplatnily základní principy, které jsou:

• veškerá data musí být anonymizovaná v plném rozsahu,
• musí být jasně určen účel využití dat a zakázáno jakékoli jiné jejich využití,
• musí být jasně omezena doba trvání takového opatření,
• nástroje, kterými se bude takovýto dohled dít, musí být otevřené kontrole.

Jen pokud budou tato minimální pravidla dodržena, budou alespoň minimalizovány možnosti jejich zneužití. Současná situace se nesmí stát záminkou pro vytvoření nástrojů propracovaného ovládání lidí, čínský model pseudodemokracie. Musíme překonat pandemii, nikoli svobodu a demokracii.