Až koronavirová krize skončí, čeká nás spoustu čistě právních otázek a sporů. Jedna z nich nesporně bude, zda podnikatelé, kteří nemohli podnikat ve svých provozovnách a mají je v pronájmu, mají majitelům nemovitostí zaplatit nájem.

Je spousty majitelů nemovitostí, co už teď třeba za měsíc březen sami nájem podnikatelům odpouštějí. Nebo po dohodě s nimi poskytují významné slevy. A pak jsou vlastníci nemovitostí, kteří na žádost o slevu odpovídají poměrně arogantně, že “oni jsou přeci taky podnikatelé, takže žádná sleva nebude.”

Věřím, že spousta podnikatelů ten nájem nakonec nezaplatí. Buď prostě jim na to nezbudou peníze, nebo z principu. A dojde ke sporům.

Osobně si myslím, že je tu slušná šance, že soudy takovým žalobám (na zaplacení nájmu za dobu, kdy podnikatel v nemovitosti nemohl podnikat z důvodu krize - třeba pro zaměstnance v karanténě, nebo pro totální propad poptávky po jeho službách) neposkytnou právní ochranu. A to pro rozpor s dobrými mravy. V krizi rozsahu téhle je třeba brát v úvahu požadavek na určitou sounáležitost. A věřím, že soudy na to budou slyšet. Rozumějte tomu tak, že pohledávka za nájem nezanikne. Bude existovat. Ale soudy by mohly takovým pohledávkám odmítnout poskytnout právní ochranu. Tedy odmítnou vyhovět žalobě a nevydají na takové pohledávky exekuční titul.

Podobných otázek a sporů nastane hodně. A soudy si budou muset dát práci s tím, aby začaly pořádně vykládat a aplikovat dosud poměrně opomíjené “dobré mravy”.