1. Schůzka v Lánech, že přítomnosti mnoha lidí, odpovědných za řízení státu, některých se zdravotními riziky, by logicky měla běžet on line nebo aspoň se slušnými odstupy. A ne nad stolem plným jídla. Jsou jen 2 možností, buďto to byla arogance, nebo hloupost. Nic jiného mne nenapadlo.

2. Pokud pan doktor Primula povolil panu premiérovi zmrzlinu na ulici s rouškou, předpokládám, že to platí pro všechny. A rozhodnutí vlády o povinných rouškách mělo být napsáno jinak.

3. Les u Prahy není tak opuštěné místo, jak by si člověk přál. Roušky by měly člověka doprovázet jak kvůli zdravému rozumu a odpovědnosti, tak kvůli pravidlům. Docela to funguje, ale často se opakuje stejný vzorec. Rodina v protisměru: maminka s rouškou, dítě s rouškou (a bez nadšení), otec bez roušky (nadšení nemohu posoudit). Prosím naši polovinu světa, aby zvážila, zda když už jsme asi moc těch roušek pro ostatní neušili, nemůžeme pomoci ostatním tím, že budeme ohleduplní a nevystavime naše okolí zbytečnému riziku...