já bych chtěl v jedné věci navázat na pana premiéra Babiše. Chtěl bych také zdůraznit, že jsme se ocitli v krizi, kterou tento svět nepoznal. Jsme v situaci, kterou neznáme, a každé řešení, se kterým přicházíme a musíme přijít, je řešením novým. Je to doba, která je těžká pro všechny, ale je to zároveň doba, která produkuje nové hrdiny. Nejsou to jenom zmínění zdravotníci, kteří stojí v první linii a často v ne úplně příznivých podmínkách bojují s touto nemocí. Jsou to všichni občané ČR, kteří se pustili do pomoci svým blízkým. Jsou to všichni ti, kteří šijí ochranný materiál, jsou to všichni ti, kteří jsou ochotni ve svém volném čase rozvážet jídlo seniorům, kteří jsou ochotni pomáhat, dát kus vlastního nasazení právě k tomu, aby se celku a společnosti vedlo lépe.
Jsou to ale i naši senioři, kteří jsou tou nejohroženější skupinou. Jsou vystaveni tomu, že nejsou v kontaktu se svými blízkými. Dostávají se do sociální izolace. Dostávají se do situace, která je právě starým lidem velmi nepříjemná, protože jejich radostí v životě je právě setkávání se členy vlastní rodiny.
To všechno je situace, která je nevídaná, situace, na kterou si musíme zvykat, ale na kterou bychom si neměli zvyknout. Vyhlašujeme a máme vyhlášen nouzový stav. A já bych stále apeloval na to a poprosil bych o to i vládu ČR, abychom ten nouzový stav chápali jako něco zcela výjimečného, jako institut jasně stanovený zákonem, institut mimořádný, institut ve své podstatě omezující lidi na jejich základních právech a svobodách. Nouzový stav by neměl být něco, čím bychom měli operovat na nějakou neomezeně dlouhou dobu. A myslím si, že bychom si jako občané ČR od vlády zasloužili jedno: aby nás jasně informovala a mluvila v této věci jedním jazykem.
My jsme za ty poslední dny zaznamenali celou řadu návrhů. Mluvilo se o jednom měsíci, o třiceti dnech. Posléze ten návrh byl upraven na 30. 4. A myslím si, že ta jednota sdělení vůči veřejnosti je velmi důležitá, protože lidé potřebují vidět to světlo na konci tunelu. Potřebují vidět, že vláda jedná podle jasných kritérií a má představu, jak se situace v ČR bude vyvíjet.
My slyšíme vládu mluvit mnohým jazykem. Často vystupoval za tu odbornou veřejnost pan MUDr. Prymula, poklona mu, protože předvádí skvělou práci na hranici fyzického a psychického vysílení. Na druhou stranu on pošle do veřejnosti zprávu o tom, že by se opatření měla uvolňovat, používá slovo jako promoření a my za několik hodin později slyšíme od zástupců exekutivy, od pana premiéra i vicepremiéra dementování těchto slov a vlastně navržení zase jiného postupu, než navrhuje ten odborník, o jehož rozhodnutí se vláda dlouhodobě opírá. My se ptáme, co platí, co je tedy teď tím oficiálním postojem vlády. Jsou to slova pana premiéra, která jsme před chvílí slyšeli, a nebo jsou to výroky odborníka, jehož radami už se tady několik týdnů přesně řídíme? Jsem velmi rád, že vláda přichází s komisí - pan premiér řekl, sešla se včera, no, možná se už mohla sejít o něco dříve - kde jsou oponentní názory jiných odborníků, jiných epidemiologů, jiných lékařů a lidí, kteří dané problematice rozumí. To je určitě potřeba, protože to rozhodování je velmi složité a musí mít nějaký jasný řád.
My se ptáme, zda ten nouzový stav je skutečně takovou institucí, která musí být prodlužována do nekonečna. Ano, my jako starostové a nezávislí říkáme - do 30. 4. jsme schopni tento kompromisní návrh, ke kterému jsme došli, podpořit. Ale zároveň říkáme - my jsme ochotni se tady scházet co deset dnů, co čtrnáct dnů a vždy si poslechnout názor vlády, jak se situace posunula, jak se posouvají čísla, jak se vláda a odborníci dívají na to, že bude nutné udržet tento stav ve svém běhu po další týdny, doufejme, že ne měsíce. Ty informace potřebujeme a potřebujeme vidět, že se tady rozhoduje podle jasných kritérií.
Na co se teď musíme primárně zaměřit, je ochrana těch nejslabších, ochrana našich seniorů. Vláda hovoří o tom, že je všechno zajištěno. Nejsem si tím jistý. Stále máme sociální ústavy, kde se nedostává pomůcek pro seniory a pro personál, a stále ještě nedochází k masivnímu protestování personálu a klientů sociálních zařízení především v seniorském věku. To je ta první věc, na kterou se musíme zaměřit, protože jak už zmínil i pan premiér, pokud to procento nemocnosti stoupne mezi nemocnými u té nejstarší generace nad 22 %, tak se dostáváme do problémů a ta křivka by se mohla i v České republice vyvíjet nedobrým směrem. Nejde ale pouze o klienty v seniorských domech. Já prosím vládu, aby se zaměřila i na podporu měst, obcí a krajů, aby byli schopni seniorům poskytnout maximální komfort např. ve službách - donášce nákupů, zabezpečení seniorů dovážkou obědů apod. To všechno města dělají, ale na to by se měla zaměřit i vláda v podpoře měst, obcí a krajů, protože na to samozřejmě čekají.
My v současné době bychom rádi viděli, zda je sestaven nějaký harmonogram rozvolňování těch opatření, která tady jsou. Vždycky nahodile slyšíme ze sdělovacích prostředků o tom, že se něco někdy pustí, ale alespoň ten postup i pro podnikatele, pro ty malé a střední podnikatele, kteří zavřeli svoje živnosti a teď nevědí, co bude zítra, co bude za týden, co bude 1. května. Aby měli aspoň nějakou vizi a mohli si svoji budoucnost plánovat, tak si prostě zaslouží jasné, transparentní a otevřené informace. A to je asi to, co nejvíce vládě vyčítám. Ta informovanost lidí je chaotická, je nahodilá a nedává možnost předvídat, co se v těch dalších týdnech bude dít.
Nakonec mi dovolte říci, že nouzový stav jako zvláštní režim bychom neměli prodlužovat na dobu delší než nějakých čtrnáct, v tomto případě osmnáct dnů. Měli bychom stále zvažovat, kde končí ta rozhodná doba pro to, abychom mohli používat zákony, které jsou běžné pro chod státu, jako je zákon o ochraně veřejného zdraví, podle kterého se stejně většina těch opatření dnes zaváděných prostě koná. Nouzový stav je stavem výjimečným a já prosím vládu, aby v tomto kontextu i uvažovala a dávala nám jasné informace a predikce toho, kdy by nouzový stav v České republice jako mimořádný institut měl skončit.
A ještě jednou mi dovolte poděkovat všem lidem v České republice za to, že jejich zásluhou, mnohdy i navzdory chaosu, který tady vládl, se epidemie nerozšířila tak jako v jiných zemích. Zaslouží si poklonu a úctu za to, jak jsou schopni dodržovat velmi nepříjemná nařízení. A dovolte mi říct, že my tu krizi překonáme a že my s ní jako společnost, pokud se dobře chytíme šance, můžeme vyjít i posíleni.
Děkuji.
