moji předřečníci toho mnohé už řekli. Já musím říci na začátek, že se s mnoha stanovisky nebo konstatováním pana senátora Lásky naprosto ztotožňuji. Přesto mi dovolte dvě malé poznámky. Pane ministře, já osobně policii samozřejmě velmi důvěřuji a navíc je pro mě nezpochybnitelné, že pokud se bavíme o možnosti uložit pokutu na místě, tak v mnoha ohledech je nejen pro bezpečnostní prostředí jednodušší, ale samozřejmě i efektivnější s ohledem na způsob vyřízení a vymáhání zmíněných přestupků. Na druhou stranu pouze za předpokladu, že to je podle mého názoru jednoznačně identifikováno v zákonech. A o tom tady mluvil kolega senátor Láska, když rozebíral právní rámec současného návrhu zákona, který nám je předkládán. Když se hovoří o dvou přestupcích, které ale nejsou přesně identifikované, nemají svou skutkovou podstatu a odvolávají se na jednotlivé nařízení ať už podle krizového řízení nebo podle opatření, které vydávalo ministerstvo zdravotnictví v uplynulém období. A když se člověk podívá do podkladů, které se dají jednoduše opatřit, tak zjistíte, že v současné době například podle zákona o ochraně veřejného zdraví tam máme 45 mimořádných opatření. Podle zákona o krizovém řízení tam máme dalších 47 krizových opatření. A celá důvodová zpráva tohoto předloženého zákona se omezila pouze na to, že tam dala jako výčet možných, že si někdo něco myslí. A já si myslím, že v tomto je obrovská chyba tohoto předloženého návrhu a jsem dokonce přesvědčen, a teď se za to strašně moc omlouvám, že kdyby byly přesně identifikované přestupky tím, co považuje předkladatel za nejzásadnější provinění nebo problémy, které jsou spojeny s vymáháním těchto jednotlivých mimořádných opatření, tak drtivá většina senátorů, kteří teď přemýšlejí o zamítnutí, by rozhodně změnila názor a byla by pro schválení. Jinak řečeno z vámi avizovaných 50 000 kontrol v průběhu uplynulého víkendu jsem přesně přesvědčen, že i policie, tím pádem ministerstvo vnitra, které bylo nakonec předkladatelem tohoto návrhu, by zcela jednoznačně byly schopny stanovit nejzávažnější věci, které souvisí s řešením mimořádných opatření, která je potřeba vymáhat, aby nedocházelo k dalšímu většímu ohrožení bezpečnosti nebo respektive nedodržování pravidel, na kterých panuje všeobecná shoda. Já to říkám hlavně v souvislosti s tím, že mi to trochu chybí a myslím si, že kdyby si s tím předkladatel dal trochu práci a vycházel z nějakých základních informací, které máte z výkonu činnosti policie, z 50 000 kontrol, z řešených přestupků, tak by zcela nepochybně dva jednotlivé paragrafy, které hovoří o přestupcích podle krizového zákona nebo podle ochrany veřejného zdraví, se daly konkretizovat a byly jasnější pro kohokoli včetně případně veřejnosti, která se jimi má řídit.
Druhá poznámka se týká toho, co tu bylo nazváno lidskou stránkou věci. Jsme svědky, a zaznělo to tady konkrétně, mnoha nejednoznačných vyjádření ať už představitelů vlády, popřípadě představitelů i bezpečnostního prostředí k tomu, jak nahlížejí na jednotlivá nařízení, způsoby kontrol a následně řešení věcí, které podléhají mimořádným opatřením.
A to si myslím, že v době, kdy na jednu stranu chválíme veřejnost a říkáme, jak je soudržná, jak je schopná dodržovat pravidla a my je před 14 dny chválíme a říkáme, že jsme národ, který je skoro pomalu jediný, který se k tomu takovýmto způsobem postavil, tak na druhou zpochybňujeme to tím, že říkáme: Ale podívejte se, je tady mnoho lidí, kteří to nerespektují. Nepochybně z 50 000, když mluvíte o 3 700, které skončili ve správním řízení, tak je zcela jasné, že to byly přestupky, které na místě v rámci 50 000 kontrol policie neřešila domluvou. To bylo těch 3 700 lidí. Teď je otázka, těch 3 700 lidí, co to bylo zač? Jaké to byly přestupky? Proč ve své podstatě nedošlo k tomu, co se tady nazývá – a teď promiňte tu spekulaci – řešení na místě tou domluvou. To byly určitě přestupky, kdy přestupce, který byl kontrolován a bylo mu něco vytknuto nebo něčeho se dopustil, tak on nesouhlasil s přestupkem. Velmi pravděpodobně by ani nebyl v případě přijetí tohoto návrhu zákona ochoten zaplatit pokutu. On totiž by na místě nesouhlasil. A tak, jak vy říkáte, že máte pocit, že by 10 % mohlo skončit mimo správní řízení v tom blokovém, tak se ptám, opravdu by 10 % skončilo ne ve správním řízení, ale bylo by vyřešeno nakonec blokově, pokud by toto oprávnění existovalo? Je to samozřejmě na polemizování a asi to není úplně to nejdůležitější, jenom jsem možná tím chtěl říct, že samotný způsob řešení věcí na místě s ohledem na počty toho, co skončí ve správním řízení, nemusí řešit. Protože furt tady platí to, že přestupce, pokud nebude souhlasit, tak policejnímu orgánu nezbývá nic jiného, než to poslat znovu do správního řízení. V souvislosti s tím možná malá taková věcná poznámka. Nepochybně dochází k tomu, že především u orgánů, které řeší přestupky podle zákona o veřejném zdraví, je dnes zatíženost ohromná. Protože řeší mnoho jiných věcí. Ale když se soustředím na správní řízení podle krizového řízení, tak jsem přesvědčen o tom, že to jsou přestupky, které se budou řešit v rámci jednotlivých pověřených obcí, a tam je spíš otázka, jestli v současné době není daleko větší problém výkladu toho, jak správní orgány budou postupovat. Nebavím se ani o sjednocení, ale bavím se o současném krizovém zákonu, který v mnoha ohledech kompetenčně a způsoby, jakými event. k tomu bude přistupováno při řešení v rámci správního řízení, tak zcela nepochybně úplně neodpovídá podmínkám např. těchto mimořádných týdnů a měsíců, které zažíváme. To znamená mimo jiné, jestli jsem tady chtěl dát nějakou výzvu, tak ano, myslím si, že pro mnoho senátorů by návrh byl daleko přijatelnější v momentě, kdyby jednotlivé přestupky byly konkretizovány z toho výčtu, a teď jenom připomínám, 47 a 57 mimořádných opatření podle jednoho nebo podle druhého zákona, a možná by si zasloužilo teď aktuálně spíše řešit věci, které souvisí i s nějakou úpravou toho, jak se bude postupovat ve správním řízení, zejména podle toho krizového. Nicméně, prosím, asi jak to tady řekl jeden můj předřečník, samozřejmě s tím mám také obrovský problém, protože jsem tyto věci zažil i z té druhé strany břehu. To znamená, vím, jak to velmi složité má policie a jak některé věci se velmi složitě řeší. Ale s ohledem na to, že to není po právní stránce zcela jednoznačně – nebo domnívám se, že to není uděláno tak, jak by to mělo být. Výčet tam chybí a že ve své podstatě dochází i k tomu, že to je velmi nepříznivé nakonec s ohledem na právní jistotu i pro policejní složky, které budou postupovat v těchto případech zcela určitě i rozdílně a příklady tady byly řečeny, tak se domnívám, že návrh zákona, tak jak je předložen, schválen být nemá.
Děkuji za pozornost.
