Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, dnes k vám promluvím potřetí a naposledy. Chtěl bych říct, že ten zákon, který tady projednáváme, je obdobný jako ten zákon předcházející. Je systémově stejně postaven tak, že vlastně staví určitou skupinu lidí proti druhé skupině lidí.
Nicméně myslím si jednu věc. V médiích proběhla debata o tom, že Senát navrhl 80% záruku státu za nesplacené nájemné. Vysvětlím vám, co nás k tomu vedlo.
Ta ekonomická situace podnikatelů je částečně odlišná od ekonomické situace nájemců bytů. Ty nájmy jsou mnohonásobně vyšší. Často jsou to statisíce. A představte si situaci, kdy se nakumuluje tomu podnikateli hromada nezaplacených faktur a k tomu ještě tříměsíční nájem ve sta milionech. Ve sta milionech, to nejsou tisíce jako za nájem bytu. Ve sta milionech. Ten podnikatel se dočká toho, že jeho podnikání bude obnoveno a že konečně začne realizovat příjmy. A začne platit faktury svým dodavatelům za zboží, za služby. A k tomu má zaplatit do 31. 12. statisíce korun za odložený nájem. Samozřejmě nikoho neviníme z toho, že tohle musel udělat, ale musel na základě opatření vlády. A ta situace je pro něho velmi tíživá. Co když ten podnikatel to nezaplatí, protože zkrachuje? Dostaneme do velké nouze toho pronajímatele. Co když ten podnikatel bude muset zaplatit to nájemné, aby nepřišel o ten nebytový prostor, protože někde podnikat musí? Tak dostaneme do druhotné platební neschopnosti jiného dodavatele. O tom tady ještě dneska nepadlo ani slovo.
Ale největší strašák, který nad námi visí, je druhotná platební neschopnost. Jestliže roztočíme spirálu druhotné platební neschopnosti, stáhneme do černé díry i ty, které ta opatření žádným způsobem neomezila. A to je rozdíl oproti zákonu o nájmu bytů.
Víme sami, že druhotná platební neschopnost v případě minulé krize, se roztáhla do dvou až tří let. Proto jsem tady mluvil v rámci zákona o rozpočtové odpovědnosti, že je třeba přes banky nalít likviditu do ekonomiky, abychom zabránili této druhotné platební neschopnosti. Ale tím, že jsme odsunuli nájmy, samozřejmě jenom záplatujeme a řešíme tuhle situaci dočasně. Ale tohle není systémové řešení. Protože pak opatření pominou a přijde ta doba 31. 12. 2020, což je konec té ochranné doby, a ten podnikatel se bude muset rozhodnout. Jak říkám, on buď zkrachuje a nezaplatí, pak ať nastoupí stát, anebo zaplatí, ale odsune další. A ta spirála druhotné platební neschopnosti je naprosto neúprosná. Zasáhne celou ekonomiku, zasáhne místní rozpočty, municipality, zasáhne všechny. A to tady rozhodně nechceme.
Takže návrh zákona o ručení nebyl veden tím, že se podnikatelé domluví a stát okradou. Ti podnikatelé jsou teď v takové situaci, o které nemáte ani vůbec nejmenší tušení. Oni nemají chuť podvádět. A jestli bude podvádět někdo, tak to jsou lidé, kteří budou podvádět všichni, ale podnikatelé všichni nejsou podvodníci. To jsou lidé, kteří tady táhli ekonomiku a to jsou lidé, kteří tady vytvářeli ty obrovské příjmy, které plynuly do státního rozpočtu. Díky kterým jsme měli hospodářský růst. Tyhle lidi nemůžeme považovat za podvodníky automaticky. To přece nikdo nemůže myslet vážně. Takže tímto způsobem chci odůvodnit, proč Senát přistoupil k tomu, aby stát ručil za 80 % případně nezaplacených nájmů.
Druhá věc je kompenzační bonus. Vláda sama připravila jakýsi plán rozvolňování opatření a ten plán se nám táhne až do června letošního roku. Ale my všichni víme, že kompenzační bonus je pouze do konce dubna. A co ta další povolání, co ta další řemesla, co ty další provozovny, které se budou otvírat až 5. 6. ? Jakým způsobem jim to budeme kompenzovat? Nemůžeme čekat, až se někdo rozhoupe a řekne: jo, my to potom nějak vyřešíme. Ty lidé potřebují naději. Já jsem o tom mluvil včera. Potřebují světlo na konci tunelu, potřebují někoho, kdo jim ten vzkaz pošle. A vy jste přesně ti, kdo to mohou udělat. Protože ten kompenzační bonus v takové výši, jak je naplánovaný, bude stát maximálně 12 miliard. Ale on nebude v takové výši, protože každý na to nedosáhne. Bude se týkat pouze těch lidí, kteří budou těmi opatřeními dotčeni.
Ten kompenzační bonus je navrhnut tak, že ti, co budou mít zavřeny provozovny v květnu, dostanou 900 (?) korun za den, ti co v červnu 700 (?) korun za den a ti co v červnu 900 korun za den. Navyšuje se proto, protože ta situace s tou prodlužující se nejistotou samozřejmě ty lidi více a více finančně vyčerpává. Protože kompenzační bonus je jenom nějaká částka, ale ty náklady běží. Takže jak říkám, 700 korun za den v květnu, 900 korun za den v červnu.
Další část toho mého pozměňovacího návrhu má odstranit nerovnost v případě malých zaměstnání. Já jsem dostával spoustu dopisů, proč jsem vymyslel deset tisíc. Protože jsem prostě deset tisíc bral podle dohody o provedení práce, že to je nějaké malé zaměstnání. Každý, kdo má hlavní činnost, je to kadeřnice, která má zavřený salon a kromě toho chodí vypomáhat administrativně do gynekologické ambulance za pět tisíc korun měsíčně, nedosáhne na žádný kompenzační bonus. Opravdu slyšíte dobře, na žádný kompenzační bonus. To znamená, ona kvůli pěti tisícům přijde o dvacet pět tisíc. Takový zákon bohužel jste přijali díky pozměňovacímu návrhu poslance Onderky.
To není všechno. Jsou tam mnohem horší situace. Paní se stará o nezletilá vnoučata, protože zemřeli rodiče při autonehodě a je pěstounkou. A ti pěstouni, protože ta pěstounská péče jim zakládá povinnost účasti na nemocenském pojištěni, bohužel na tento kompenzační bonus nedosáhnou rovněž. To znamená, že každý pěstoun, který vykonává zaměstnání pěstouna, nedostane opět ani korunu.
Další jsou dobrovolníci v pečovatelské službě. Za tyhle činnosti jsou velmi malé odměny a oni, pokud budou zároveň OSVČ a budou platit nájmy za zavřené provozovny, opět na kompenzační bonus nedosáhnou. Tady ta situace je naprosto tristní. My si musíme uvědomit, že stát jsou všichni občané a my nemůžeme prostě na jednu část jenom tak zapomenout a protože se nám to nepovedlo, tak říct - no dobře, tak Senát to napravuje, ale my s tím nesouhlasíme. Přece tento stát tvoří každý občan a každý občan má právo na to, aby měl práva jako ti ostatní.
Já vás proto prosím, abyste tyto pozměňovací návrhy přijali, protože jsou pouze pro lidi, nejsou pro politiky a budou tím dobrým vzkazem, že jsme tady neseděli jenom tak a že jsme na ty lidi nezapomněli. Děkuji vám za pozornost.
