Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Náš výbor se sdělením Komise Evropského parlamentu Evropské radě evropského hospodářského a sociálního výboru a výboru regionu Zelená dohoda zabýval na své 18. schůzi 21. dubna tohoto roku. A přijal k němu usnesení, respektive doporučení. K materiálu nebo stručně ke zpravodajské zprávě asi tolik, pan ministr to velmi obsáhle zdůvodnil, tak já se pokusím být stručný. Komise tímto materiálem předkládá Zelenou dohodu pro Evropu, která má být novou strategií růstu s cílem transformovat Evropskou unii na spravedlivou a konkurenceschopnou ekonomiku.
Která bude do roku 2050 klimaticky neutrální. To je zásadní, je určitě zřejmé, že jde o novou komisi, která byla schválena novým evropským parlamentem, který je výrazně řekl bych zelený, takže můžeme očekávat takových materiálů samozřejmě více. Ale tady toto je zásadní materiál. Ale není to tak, že by to spadlo z čistého nebe, my už jsme se před rokem zabývali jiným sdělením, a to čistou planetou pro všechny, který Senát ve svém usnesení 20. března loňského roku plně podpořil, včetně toho, že podporujeme klimaticky neutrální Evropu do roku 2050. A tady Zelená dohoda pro Evropu samozřejmě také souvisí s plněním agendy Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj a jejich cílů udržitelného rozvoje. Ve sdělení jsou obecně představeny konkrétní klíčové politiky a opatření nezbytná k realizaci dohody, která by měla být provedena v následujících měsících a letech. Jde o desítky vlastně opatření, ale ty zásadní jsou evropský právní rámec pro klima, jenž v legislativě zakotví cíl klimatické neutrality do roku 2050.
Pak je to plán odpovědného zvýšení cíle EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů pro rok 2030, nejméně na úroveň 50 % a směrem k 55 % ve srovnání s rokem 1990. Dále je to vypracování investičního plánu pro udržitelnou Evropu a navržení mechanismu pro spravedlivou transformaci, jehož součástí bude i fond pro spravedlivou transformaci. Revize směrnice o zdanění energie, v případě potřeby navržení takzvané uhlíkové daně na hranicích Evropské unie. Další záležitostí je předložení nové průmyslové strategie Evropské unie, strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilu a poslední taková zásadní záležitost je navržení evropského klimatického paktu, začlenění cílů udržitelného rozvoje do evropského semestru.
Pozice vlády, vláda, jak už řekl pan ministr, vnímá Zelenou dohodu jako ambiciózní strategii, která s sebou přináší příležitosti z výzvy, ale také potenciální rizika a dopady na mnoho odvětví. Navíc se nám to zkomplikovalo bezesporu koronavirovou krizí, o tom asi není žádná diskuze. K tomu materiálu se předtím, ještě než jsme to projednávali na výboru, vyjádřil také výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Já jsem z toho usnesení vycházel. Ne se vším jsem se ztotožnil, ale zásadní věci si myslím, že jsou v návrhu doporučení vyjádřeny. My jsme se o tom na evropském výboru poměrně dlouze bavili, byla tam velmi bohatá diskuze. Ten můj návrh usnesení doznal nějakých změn. A já bych si vás teď dovolil seznámit s doporučením našeho výboru pro Evropské záležitosti.
I. 1, zní bod 1, že Senát se seznámil se Zelenou dohodou pro Evropu a podporuje úsilí o dosažení klimaticky neutrální Evropské unie do roku 2050.
Já to považuji za zásadní z toho pohledu, jednak to není za 5, za 10 let, ale je to za 30, je to nějaký cíl za 30 let. A navazujeme tak na naše usnesení z loňského roku, to také považuji za zásadní. Projednávali jsme to tady dlouze, myslím, že to trvalo možná 2 hodiny, diskuze, ale usnesení bylo přijato. Takže je to zásadní věc v tomto doporučení. Jak už tady zmínil pan ministr, který se nepřipojil k té iniciativě 13 ministrů životního prostředí Evropské unie, to je to, že i přes koronavirovou krizi je potřeba prostě pořád stavět evropské základy na ekologické a udržitelné ekonomice.
Druhý bod našeho doporučení, že Senát trvá na zachování jednomyslnosti hlasování v oblasti energií, to byl bod, který tam byl doplněn, který jsem tam já původně neměl, protože nejsem úplně souzněn s tímto, myslím si, že v některých případech by mohlo být většinové hlasování ku prospěchu věci, nicméně máme tam jasně řečeno, že Senát trvá na zachování jednomyslnosti hlasování v oblasti zdanění energií.
Ve třetím bodě shledává však, že sdělení je velmi obecné, a proto Senát podrobně posoudí jednotlivé iniciativy až po předložení konkrétních návrhů. Ono je jasné, že jde o obecný materiál, na ten budou navazovat desítky rozpracovaných politik, jak o tom mluvil pan ministr, a myslím si a bylo by určitě dobré, kdyby se těmi jednotlivými materiály zabýval jak Parlamentu ČR, jak sněmovna, tak Senát, protože budou to zcela zásadní věci pro vývoj v Evropě, vývoj v ČR.
V bodě čtyři považuje však za důležité, aby všechny návrhy legislativních aktů v rámci Zelené dohody pro Evropu byly vždy doprovázené důkladným vyhodnocením dopadu včetně finančních nákladů, a to nejen na úrovni EU, ale pokud možno i na úrovni jednotlivých členských států.
V pátém bodě Senát upozorňuje, že rovněž dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a s tím spojená transformace hospodářství si vyžádá rozsáhlé soukromé a veřejné investice. To jsou prostě věci, které jsou zřejmé.
Za šesté zdůrazňuje rovněž, že dosažení klimatické neutrality Evropské unie do roku 2050 a s tím spojená transformace hospodářství si vyžádá rozsáhlé soukromé i veřejné investice. Je si však vědom, že prohlubování klimatické krize by přinášelo nesmírné náklady. Tady bych chtěl skutečně zdůraznit, že pokud bychom nedělali nic, tak nás to může vyjít mnohem dráž, než když budeme průběžně a iniciativně k tomu přistupovat, protože pokud budeme nějakým způsobem podceňovat nebo ignorovat klimatické změny, klimatické poruchy, tak na to můžeme doplatit daleko více, než systematickým přístupem, ať už z hlediska ekonomiky, energetiky, všech těchto politik.
Za sedmé požaduje zachování technologické neutrality a možnosti členského státu zvolit si vlastní cestu dosažení klimatické neutrality, připomíná proto práva členského státu na volbu svého energetického mixu, což vyplývá z článku 194, odstavce 2 smlouvy o fungování Evropské unie. To je pořád o to, že se bojíme, jestli jádro budeme mít, nebo nebudou nám, spíš jde o to, jestli bude možné některé naše jaderné aktivity spolufinancovat z Evropské unie, ale myslím si, že to nepůjde. Nicméně jasně říkáme, že máme právo na to si energetický mix sami určit.
Za osmé považuje také za velmi důležité, aby Evropská unie kladla velký důraz na takzvanou zelenou diplomacii a snažila se při dojednávání obchodních dohod se třetími státy důrazně prosazovat závazky týkající se udržitelného rozvoje a účinného dodržování stanovených klimatických cílů. To byla výzva už, která byla projednána na radě o diplomacii, tedy ministerstvo zahraničních věcí. Jde o to, aby Evropa v tom nezůstala sama. My můžeme být lídry, ale je potřeba, aby se do toho zapojil celý svět. A všechno nicméně napovídá tomu, že ten celý svět nespí, že všichni se k tomu staví nějakým způsobem, včetně Spojených států amerických, včetně Číny a všech dalších velkých znečišťovatelů, jako je Indie třeba nebo Brazílie. A myslím si, že bychom si také měli být vědomi, že to, že obrovské množství, a už tady o tom pan ministr mluvil, že zcela nesmyslně se vyrábí spousta věcí v Číně a jiných asijských státech, tak vlastně my odtamtud nebo tam dochází k velikým emisím, protože nakonec se to dováží k nám, ty výrobky, takže je to potřeba propojit a fakt se nad tím zamyslet. To by bylo vše zatím, děkuji.
